Kroměřížský zámek 25 let od zápisu do seznamu světového dědictví UNESCO

„V roce 1643, v závěru války, byla Kroměříž vypleněna švédskými vojsky a vzbouřenými Valachy. Jsou zprávy, jak obyvatelstvo prchlo, a Kroměříž lehla popelem. Nejinak tomu bylo se zámkem. Biskup Karel z Lichtensteinu-Castelcorna zahájil neprodleně stavební práce, které směřovaly k obnově olomoucké diecéze i k obnově svého města a zámku,“ říká Jan Štětina z Národního památkového ústavu.

Podobu barokního zámku tehdy formovali významní architekti Filiberto Lucchese a Giovanni Pietro Tencalla. Do dnešních dob se jako dílo biskupa Karla a jeho architektů dochovala nejen zmíněná rozsáhlá rezidence, ale také Květná zahrada, která je spolu s Podzámeckou zapsána do seznamu UNESCO.

11 fotografií

Mohutná hranolová věž vysoká přes 80 metrů, která tvoří jednu z dominant města, pochází ještě z pozdně-gotického hradu. Přístupný ochoz je ve výšce 48 metrů. Při naší prohlídce navštěvujeme také velkolepý bohatě zdobený sál, jehož výška zabírá 2 podlaží a pod stropem je zavěšen rozměrný obraz. Tady zasedal v roce 1948 později císařem rozpuštěný ústavodárný sněm. Ředitel správy Arcibiskupského zámku Jiří Uhlíř nás tu seznamuje s důmyslným systémem historické klimatizace sálu a dozvídáme se od něj, že obraz vyzvednutý ke stropu zabírá plochu více než 300 metrů čtverečních. 

V knihovně se setkáváme s Cyrilem Měsícem z Arcidiecézního muzea v Kroměříži. Od něj se zjišťujeme, že je tu zhruba 90 tisíc svazků, mezi nimi i nejstarší rukopis na Moravě z 9. století. V kroměřížské obrazárně je 70 nejvzácnějších obrazů, na zámku je jich skoro 500, říká vedoucí Arcidiecézního muzea a kurátor expozice Zámecké obrazárny Miroslav Kindl, který mimo jiné chválí nové nasvětlení světově významných děl. Letos je to 350 let od nákupu, kterým biskup Karel tuto svou sbírku obrazů v podstatě založil.

Nahlédneme také do prostoru zvaného sala terrena, který spojuje zámek se zahradou a je bohatě zdoben sochami i štuky. „Odehrávaly se tu uvítací ceremonie a návštěvy významných hostů, konaly se tu koncerty, kratochvíle, divadlo a hry, obědvala tu i Marie Terezie,“ říká ředitel správy zámku Jiří Uhlíř.

„Těchto pět místností má nesmírný význam, protože si udržely svůj zjev od 90. let 17. století. Dokumentují nám, jak vypadaly společenské, reprezentativní interiéry z Karla Lichtensteinu-Castelcorna. Je to jakási časová konzerva pozdního 17. století a raně barokního architektonického, sochařského, malířského a štukatérského umění,“ vyzdvihuje význam prostoru Jan Štětina z Národního památkového ústavu.

Odtud můžeme vykročit tedy do Podzámecké zahrady, kam se s odborným doprovodem podíváme zase po prázdninách v dalším pořadu Přímo z místa.