Kuchařku dopsala Magdalena Dobromila Rettigová v Rychnově nad Kněžnou. Dnes tam má svoji expozici
V budově historické radnice na Starém náměstí v Rychnově nad Kněžnou, v patře nad dnešním informačním centrem, žila deset let rodina Rettigových. Část zdejšího Muzea hraček proto manželé Miroslava a Jiří Pecháčkovi věnovali připomínce výjimečné osobnosti. Spisovatelky, básnířky, národní buditelky, ale především talentované kuchařky Magdaleny Dobromily Rettigové.
V kuchyňském koutě v prvním patře staré radnice jsou vystavené předměty denní potřeby, mnohým návštěvníkům neznámé. Překvapí třeba porcelánový omáčník se dvěma hubičkami, který umožňuje oddělování mastné a nemastné omáčky, nůžky na zkracování knotů petrolejových lamp, takzvané „kratiknotky“, mísa na tření máku s dřevěným trdlem, skleněná máselnice nebo pánev na rozpékání jedlých kaštanů.
Hlavu by nám dnes asi poněkud zamotalo i tehdejší vážení surovin. V původní kuchařce paní Rettigové je totiž udávané v lotech a kventlících. V rychnovské expozici si můžete takové váhy prohlédnout, stejně jako příborový držáček na stehno z kuřete, z kachny nebo z husy. A najdete tu i spoustu dalších důmyslných, praktických, ale i vzhledově krásných předmětů z vybavení tehdejší kuchyně. Podle autorky expozice Marie Pecháčkové ale nejsou původní: „Když odsud Rettigovi po deseti letech odjížděli do Litomyšle, tak si veškeré vybavení vzali s sebou. A ani v pozůstalosti v Litomyšli toho mnoho není.“
Rychnovské období vlastenectví i vaření
V Rychnově nad Kněžnou dopsala paní Magdalena svou slavnou Domácí kuchařku. Její manžel Jan byl v Rychnově jedním z nejvýše postavených městských úředníků, tak zvaný městský justiciár. „Umělkyně v kuchaření“ se tu starala o domácnost, věnovala se vaření, propagaci českého jazyka, byla organizátorkou společenského života a vzdělávání. Vedla kurzy vaření a stolování. S manželem pak oba pilně přispívali do časopisů.
Rettigovi měli celkem jedenáct dětí, jen tři z nich se však dočkaly dospělosti. I to bylo pro rodiče velké trauma. O to víc se tak radovali, když jejich dcera Jindřiška zažívala v Rychnově první úspěchy své budoucí pěvecké dráhy. Později působila ve Stavovském divadle. Vrcholem její kariéry byla pozice operní pěvkyně v Mnichově. Synové Karel a Josef tu po základním vzdělání pokračovali studiem na gymnaziu.
Podle kuchařky vařily generace žen
Paní Magdalena byla svým kuchařským uměním známá ve všech svých působištích. Podle publikace Marie Otavové a Miroslavy Pecháčkové to byla pohostinná milovnice jídel, jež byla pro ni estetickými záležitostmi. Nelitovala času, jak je okrášlit, pěkně položit, úhledně narovnat a hezky upéct.
Rettigové Domácí kuchařka byla určena nejen pro měšťanské, ale i pro venkovské prostředí. Autorka do ní vložila zásady vaření z méně náročných a levných surovin, ale i k vzácnějším příležitostem, jako jsou svatby nebo posvícení.
Muzeum ve staré radnici v Rychnově nad Kněžnou je přístupné od 15. května do 15. září každý všední den kromě pondělí od 10 do 13 a od 13 do 16 hodin. V sobotu a v neděli je pak otevřeno pouze odpoledne od 13 do 16 hodin.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
