Kvůli ekologům čekají města na obchvat i 20 let, říká poradce premiéra. Není to odpovědnost ekologů, ale politiků, oponuje novinář

Křeček v rozhovoru pro Seznam Zprávy za brzdu ekonomického rozvoje označil aktivisty, ekology, památkáře a hlavně archeology. Ti se vůči tomuto hodnocení vymezili a svoje pobouření dali najevo v otevřeném dopise premiérovi Petru Fialovi (ODS).

Čtěte také

Petr Holub: Dělníci vyrábějí, zedníci staví. Ale proč tak málo?

„Jsem člověk, který miluje přírodu, miluje kulturu. Nicméně posunulo se to do úplného extrému. Samozřejmě si nemyslím, že archeologové jsou nejhorší. Řekl jsem to v nadsázce a mrzí mě, že se z veřejného prostoru vytrácí smysl pro humor. Vyprovokovalo to ale diskusi, což vítám. A určitě se s archeology rád setkám a budu s nimi konstruktivně jednat,“ říká hlavní ekonom ve společnosti BH Securities.

Komárek připouští, že omezení, která můžou bránit rozvoj ve stavebnictví, je v Česku v některých případech příliš a pružnější přístup by neuškodil. Problém je ale podle něj v konkrétních lidech.

„Legislativa je nastavená tak, aby chránila důležité věci. Musíme mít nějaký základ, který nám dá záruku, že když se tam najde něco opravdu podstatného anebo když budeme chtít chránit životní prostředí, že k tomu máme dostatečné nástroje. A pak je na konkrétních lidech, jestli to dokážou zvládnout pružněji a posoudit, jestli je něco podstatného, nebo nepodstatného,“ nastiňuje novinář.

Podle něj od Křečka v rozhovoru zazněla i nehorázná kritika ekologů, když na jejich adresu uvedl, že někdy záměrně vypouštějí vzácné broučky, aby zamezili realizaci nějakého projektu.

„Pane Křečku, to jste myslel vážně? A máte nějaký zdokumentovaný případ takové věci?“ ptá se Komárek.

Čtěte také

Ekologické spolky pomáhají projekty vylepšovat, jejich vyloučením se stavební řízení nezrychlilo, říká Kolínská ze Zeleného kruhu

Vím o dvou projektech, kde to došlo tak daleko, že vyhrožovali tím, že buď dostanou nějaké peníze, nebo to udělají, reaguje Křeček.

„Nebudu tady popisovat konkrétní stavby, kterých se to týkalo. Ale to, že dneska si musíte ekology předcházet, aby nezačali dělat problémy v místě, kde chcete něco budovat, to už všichni vědí. Že to vytváří nějaké dodatečné náklady, je pravda. A jestliže se zprotivíte jejich názoru, že pak vytváří nátlak, že to třeba medializují, že působí problémy kolem projektu, je věc velice častá,“ naznačuje.

Připomíná, že některá města čekají 20 let na obchvat a jsou to právě ekologové, kteří brání jejich vybudování. Komárek takové tvrzení odmítá.

„Obchvaty Prahy a dalších měst chybí proto, že je dlouhodobě nedokázaly vlády ODS a případně vlády ODS ve spolupráci s ČSSD zrealizovat. A to jsou desetiletí. Je to politická odpovědnost a není to zodpovědnost ekologů. Ostatně tyto politické strany jak v Praze, tak na celostátní úrovni, měly na starosti také legislativu. Nemyslím si, že není možné najít nějaké pružnější řešení. Ale byla by zásadní chyba povolovací mechanismy, jak jsou teď nastaveny, zrušit zcela. Tedy vyloučit veřejnost z možnosti do toho mluvit,“ myslí si novinář.

Život v koloně

Podle Křečka je potřeba přistupovat k povolovacímu řízení racionálně.

Čtěte také

Petr Holub: Veřejnost nemá právo chránit přírodu

„Jestliže nám například chybí školy a nějaká škola dostala v nějakém kraji stavební povolení, to znamená, že projekt byl schválen všemi příslušnými úřady, tak nevidím problém v tom, aby se stejný projekt nemohl realizovat i v jiném kraji, pakliže tedy tam je stavební pozemek a ty parametry jsou stejné. To, že se musí znova procházet úplně celým stavebním povolením, zdržuje a pak nám tyto školy chybí,“ vysvětluje.

Stejně tak je to podle něj se stavěním dálnic. Jako příklad rychlého rozvoje silniční infrastruktury uvádí Polsko.

„Podívejte, kde začínali po revoluci a kde jsou dneska. A jak to, že to u nás nejde. Polsko je také v Evropské unii, takže evidentně to děláme špatně. Vede to k tomu, že lidé tráví svůj život v kolonách. Vede to k ekonomické neefektivitě. Jelikož jsme ve středu Evropy, máme tady tranzitní dopravu, tak je to naše priorita. Musíme ji konečně dobudovat. Nechci strávit svůj život v koloně,“ načrtává.

Komárek i v těchto souvislostech mluví o odpovědnosti politiků.

Čtěte také

Julie Hrstková: Česko, země příběhů o dálničním spojení

„Protože neschopní politici si nevšimli, že bude přibývat dětí. Dovolovali developerské projekty, aniž by jejich součástí měly být školy. Nechali stavět spoustu administrativních budov a bytů, ale nedokázali se s developery domluvit na tom, aby součástí projektů byly školy,“ vysvětluje novinář a filozof.

Křeček souhlasí s tím, že na ekonomickém rozvoji v Česku mají svůj podíl všechny politické garnitury. Nyní je podle něj potřeba jiný přístup.

„Prostě jsme zaostali za jinými zeměmi. Jestliže ale budeme mít přístup pana Komárka, tak zase zaostáváme. Vždycky najdeme tisíc výmluv, že se to mělo udělat jinak. Žádný projekt, když ho realizujete, nemůže být promyšlen do všech detailů. Vždycky se to dělá trošičku za pochodu,“ naznačuje ekonomický poradce premiéra.

Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Lukáš Matoška.