Lázně u pramene u Svaté Voršily si poutníci oblíbili, ale nepřála jim vrchnost
Ve Vltavínu se vypravíme ke Svaté Voršile u jihočeského Zborova, což je místo, kde před třemi staletími stály jedny, dnes už dávno zapomenuté lázně.
Za vznikem malých lázní u Zborova stál rytířský rod Kořenských z Terešova, který byl v tomto regionu v 16. 17. a 18. století hluboce zakořeněný. Podle historických záznamů patřily rodu Kořenských na jihu Čech například Vlhlavy, Neznašov nebo Sedlo.
„Postavili ve zdejším kraji i několik zajímavých zámečků, například v Komařicích, Ostrolovském Újezdě a měli i tvrz ve Zborově,“ vypráví na úvod Daniel Kovář, ředitel Státního okresního archivu v Českých Budějovicích.
Přímo za vznikem lázniček stál Jiří Ladislav Kořenský z Terešova. Někteří členové rodu zakládali na svých panstvích rybníky, někteří měli ložiska kamene nebo vápna a někteří si založili pivovar a spoléhali na příjmy z prodeje piva.
„Jiří Ladislav Kořenský si všiml, že k prameni nedaleko jeho tvrze se stahují horníci, poutníci a lidé z okolí a že voda má pověst vody s léčivými účinky. Musíme si uvědomit, že nedaleko probíhala těžba stříbrné rudy a ono to vždycky souvisí, dolování a mineralizovaná voda, která má buď skutečné, nebo domnělé léčivé účinky,“ vysvětluje Daniel Kovář.
Ale založení lázniček a vznik poutního místa Svatá Voršila se neobešlo bez problémů a závisti. Poutníci si lázně oblíbili, ale nepřála jim vrchnost. To zdokumentujeme citací dopisu z 15. února 1678.
Více se dozvíte ve Vltavínu.
Studánka Jedlice Mikuláše Sajlera
A pokud se do jihočeského Zborova někdy vydáte, zjistíte, že je z vyhlídky kousek od pramene u Svaté Voršily vidět až na rakouský Mandelstein a Novohradské hory.
Na tento výhled naváže další reportáž ve Vltavínu, a sice letitý příspěvek z rozhlasového archivu. Natočil jej v sérii svých reportáží o Novohradsku z let 1999 a 2000 reportér Jaroslav Klíma.
Narozena na jihu Čech: Petra Hobzová
A aby toto vydání Vltavínu nebylo ryze mužskou záležitostí, na závěr připomeneme další z řady uměleckých osobností, které znáte z televize nebo divadla, ale možná vůbec netušíte, že se narodily na jihu Čech.
Určitě vám něco říká jméno herečky Petry Hobzové, možná ji znáte z Jihočeského divadla, možná z Divadla na Vinohradech nebo z její práce v dabingu. V posledním příspěvku si ji připomeneme jako hosta Ivany Šimánkové v našem studiovém sále za přítomnosti publika.
Související
-
Do Ledenic každým rokem přitáhlo přes tisíc rakouských dělostřelců
Ve Vltavínu se vypravíme na vrch Pulmon. Najdete jej nedaleko Ledenic, kousek od Českých Budějovic. Je spojen s vojenskou historií a jedním paradoxem.
-
Rod rytířů z Újezda skončil a nikdo už neví jak. Zůstaly po něm alespoň rozvaliny hradu Maškovec
Na vysokém skalním ostrohu nad řekou Vltavou nedaleko Kamenného Újezda stál kdysi hrad. Tady v bezpečí opisoval středověký farář Prindl slavnou Legendu aureu.
-
Vilémův dřevěný most u Boršova byl budějovickým radním trnem v oku
Ve Vltavínu se redaktor Zdeněk Zajíček vydá s archivářem Danielem Kovářem proti proudu času a hlavně proti proudu Vltavy. Poslechněte si, jaké byly osudy boršovského mostu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
