Lidská obydlí se často stávají pastí pro zvířata, ptáky mohou zachránit nemytá okna
Lidé v domech žijí nebo pracují. Zvířata v nich můžou najít domov, ale také nebezpečí. Někdy se stává, že se do nich dostanou a neví, jak zpět. Různé části budov jako střechy, okapy, komíny nebo skleněné plochy se pro ně můžou stát pastí.
V pořadu Máme rádi zvířata o tom mluví Jan Nový a Zuzana Štětková ze záchranné stanice pro volně žijící živočichy v Třeboni.
Skuliny přitahují hlavně netopýry nebo sovy, mezi nejčastější oběti patří sýčci. Nevítaným návštěvníkem na půdách jsou kuny. Trus šelmy je podle Zuzany Štětkové odradí jen na čtrnáct dní, nezabírá ani peří výrů. Nejlepší je odchytit do sklopce a potom vypustit daleko od vašeho domu.
Nárazy ptáků do lesklých ploch, ve kterých se zrcadlí příroda, jsou jednou z nejčastějších zvířecích pastí. Zachránit je můžou nálepky anebo nemytá okna. Zvířata také uvíznou v okapech nebo jímkách. Řešením jsou síťky nebo mřížky.
Jaká zvířata skončila v těchto pastech a jak příběhy dopadly? Poslechněte si pořad Máme rádi zvířata online, nebo si jej stáhněte k pozdějšímu poslechu do svých počítačů či mobilů.
Související
-
Netopýři jsou jediní savci přizpůsobení k aktivnímu letu, mnoho druhů žije i ve městech
Netopýři se dostali do bajek. pověr, mýtů i názvu operety. Protože vypadají zvláštně, tvrdilo se o nich hodně podivných nepravd. Dnes patří ke zvláště chráněným živočichům.
-
Puštík bělavý byl u nás léta považován za vyhynulého. Teď je díky vypouštění mláďat zpět v přírodě
Sova bojovnice, která dokáže urputně a agresivně bránit své hnízdo. To je puštík bělavý. Tento kriticky ohrožený šedobílý pták žije díky projektu ochranářů opět na Šumavě.
-
Motýlů dramaticky ubývá, protože krajina dnes není pestrá, říká entomolog
Domorodí Američané je měli za symbol radosti, ve starém Řecku představovali duši. Pestrobarevní motýli vždy poutali pozornost a osídlili téměř celou planetu. Teď ale mizí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
