Magazín Experiment: Jak funguje elektrostatický stimulátor odpadu? A co všechno víme o pyskounech?

Vědci ze Západočeské univerzity v Plzni posunuli vývoj svého speciálního separátoru. Založený je na elektrostatice. Díky ní dokáže třídit plastový odpad. Na technologii pracují experti z Fakulty elektrotechnické několik let. Teď je ovšem otestovali i u dalších materiálů a zjistili, že separátor dokáže rozdělit i nerostné suroviny nebo třeba zemědělské plodiny.

„Tady si nabíráme plastový odpad, který budeme následně separovat. Tady je vidět, že se zatím zaměřujeme na průmyslový odpad,“ popisuje Jiří Kuthan. Jsme v jedné z laboratoří na Fakultě elektrotechnické plzeňské univerzity, stojíme u elektrostatického separátoru.

Plasty|foto:Ondřej Vaňura, Český rozhlas

„Chtěl bych zdůraznit, že stojíme u laboratorního prototypu, který je výrazně menší. I tak má zhruba dva a půl metru na výšku. Můžeme si to představit jako nějakou násypku, do které si dáváme daný materiál a přes šnekový podavač, abychom měli přesně dané dávkování, nám to jde do plastové roury, kterou si posluchač může představit jako o omotanou hadici, až do té výšky dvou metrů,“ pokračuje v popisu stroje Jiří Kuthan.

Takže milimetrové částečky plastů, ale každá může být z jiného materiálu? „Jsou tam pouze dva druhy, kterými dopředu známe. Dokáže separovat i trochu větší, asi do centimetru. Záleží na váze materiálu,“ ujasňuje vědec.

Kladný a záporný náboj

Ten pak míří do cyklonu, který dá pryč přebytečný vzduch. To nejdůležitější se ovšem odehrává v levé části přístroje. Právě tam je vysokonapěťová komora a stará se o třídění.

„Zapnuli jsme separátor, kde už se nám to sype. Chvíli se neseparuje vůbec, musíme ještě  připojit vysoké napětí. Nezbytná součást separace je vysokonapěťový zdroj. Toto, co jsme slyšeli, byl výboj, který tam úplně nechceme. Takže trošku ubereme.“

Je vidět, že část se sype doprava, část doleva. „Částečky vlevo získávají záporný náboj, a ty, co získávají ten kladný, nám putují do pravého koše.“ Separační komora prvky směsi dělí podle toho, jestli jsou elektrodami přitahovány, nebo odpuzovány.

Nejen plasty

Plzeňští experti ale zjistili, že tento princip nefunguje jen u plastů. Uplatnění může najít třeba i v zemědělství, jak vysvětluje vedoucí výzkumné skupiny CIMRA František Mach:

„Po tom, co jsme dokončili stavbu základního prototypu pro plastikářský průmysl, obrátil se na nás partner z oblasti zemědělství, který by to rád vyzkoušel. Začali jsme se věnovat adaptaci technologie pro zemědělské plodiny, v podstatě se snažíme oddělovat zrna od plevele, a zároveň zrna od anorganických sloučenin – kamínků a podobně.“

Fyzikální princip je velmi blízký, trochu odlišný je chemický princip, jak se odlišují ty vlastnosti. Vědci aktuálně pracují na vzniku start-upu, který by technologií uvedl na trh.