Magazín Experiment: Jak využít roboty v lese? Uvidíme brzo létající taxíky? A jak vznikl vesmír?
- 00:00 témata magazínu
- 00:50 nové archeologické laboratoře
- 04:50 rozhovor s archeologem Richardem Thérem
- 08:55 nový způsob pěstování chmele
- 11:45 pásový robot do lesa
- 15:11 francouzské létající taxíky
- 19:00 o původu vesmíru
„Tuto studnu jsme tu objevili. Je to úchvatné, je to studna s největší pravděpodobností z kultury nálevkovitých pohárů,“ ukazuje Matúš Barbuščák z Centra terénní archeologie královéhradecké univerzity.
Stojíme společně na rozkopaném poli mezi Hořicemi a Hradcem Králové. Jednou tu povede dálnice D35, ale ještě předtím to tady prozkoumávají archeologové. V této objevené studni, ve které je teď voda, našli předměty staré 6 tisíc roků… „Na dně studni jsme našli celý šálek, několik různých kusů kamenů, keramiky a podobně,“ popisuje Barbuščák
Motyka i nejmodernější technologie
Při tomhle terénním výzkumu ale cesta nálezů teprve začíná. Lopatu, motyku, hrábě a další nářadí tak brzo nahradí to nejmodernější vybavení.
S Ladislavem Rytířem, vedoucím Centra terénní archeologie vcházíme do nové laboratoře pro dvacet vědců. „Je tady rentgen, kromě něj můžeme dělat i CT skeny artefaktů. Dá se tím detailně sledovat, jakým způsobem byla například vytvářena keramika – jestli byla vyráběna na kruhu nebo takzvanou válečkovou metodou...,“ vysvětluje Rytíř.
Rentgen s CT je velký kvádr, do kterého se nalezené věci vkládají. Zatím je tady, v Centru terénní archeologie, které je na Univerzitě Hradec Králové při filozofické fakultě, vybavení za 8 milionů korun. V budoucnu přibyde další za 7 milionů. Centrum si na sebe musí samo vydělat. I přesto patří dle Ladislava Rytíře mezi nejlépe zařízené v Česku.
„Dílčí pracoviště existují třeba na Masarykové univerzitě nebo na Jihočeské univerzitě, ale šíře záběru není zdaleka tak velká a nám se tohle podařilo díky velkým stavbám, na kterých tady spolupracujeme. Takže jednak máme obrovský přísun vlastního materiálu, zároveň nám to poskytuje kvalitní finanční krytí,“ doplňuje Rytíř.
Prvkové složení půdy
I díky tomu tady je třeba 3D mikroskop nebo přístroj, který mi v praxi ukazuje archeolog Jan Fišer:
„Je to rentgenový spektrometr, díky kterému dokážeme určit prvkové složení vzorků, které odebereme v terénu. Cílem tohoto průzkumu je, aby kolegové věděli, jestli je tam nějaká chemická anomálie,“ objasňuje Fišer.
„Vzorek přesypeme do hmoždíře, je to půda, která byla odebrána v Krkonoších. Pak ji trochu podrtíme, a můžeme dát do přístroje a spustit měření,“ ukazuje vědec postup. „Na notebooku už můžete vidět, jak nabíhají údaje k jednotlivým prvkům, podíl jednotlivých chemických prvků ve vzorku. Vidíme zinek, železo, olovo...“
To pak může pomoci rozhodnout, kde mají archeologové kopat. „Podíváme se, jak jsou jednotlivé chemické rozdistribuovány v rámci toho prostoru. A může nám to říct to, že když se budou určité prvky koncentrovat třeba v rohu toho domu, dokážeme z toho vyvodit, že tam bude něco archeologicky zajímavého – například topeniště. Kolegové tam potom mohou položit archeologickou sondu a budou vědět, že jdou po něčem, co se odličuje od okolí,“ dodává.
Dnešní archeologie tak není jen humanitní vědou, ale má přesah i do přírodních oborů, jako je například chemie.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
