Magazín Experiment: Jak využít roboty v lese? Uvidíme brzo létající taxíky? A jak vznikl vesmír?

24. červen 2023

  • 00:00 témata magazínu
  • 00:50 nové archeologické laboratoře
  • 04:50 rozhovor s archeologem Richardem Thérem
  • 08:55 nový způsob pěstování chmele
  • 11:45 pásový robot do lesa
  • 15:11 francouzské létající taxíky
  • 19:00 o původu vesmíru

„Tuto studnu jsme tu objevili. Je to úchvatné, je to studna s největší pravděpodobností z kultury nálevkovitých pohárů,“ ukazuje Matúš Barbuščák z Centra terénní archeologie královéhradecké univerzity.

Stojíme společně na rozkopaném poli mezi Hořicemi a Hradcem Králové. Jednou tu povede dálnice D35, ale ještě předtím to tady prozkoumávají archeologové. V této objevené studni, ve které je teď voda, našli předměty staré 6 tisíc roků… „Na dně studni jsme našli celý šálek, několik různých kusů kamenů, keramiky a podobně,“ popisuje Barbuščák

Motyka i nejmodernější technologie

Při tomhle terénním výzkumu ale cesta nálezů teprve začíná. Lopatu, motyku, hrábě a další nářadí tak brzo nahradí to nejmodernější vybavení.

S Ladislavem Rytířem, vedoucím Centra terénní archeologie vcházíme do nové laboratoře pro dvacet vědců. „Je tady rentgen, kromě něj můžeme dělat i CT skeny artefaktů. Dá se tím detailně sledovat, jakým způsobem byla například vytvářena keramika – jestli byla vyráběna na kruhu nebo takzvanou válečkovou metodou...,“ vysvětluje Rytíř.

Ladislav Rytíř u rentgenu s CT

Rentgen s CT je velký kvádr, do kterého se nalezené věci vkládají. Zatím je tady, v Centru terénní archeologie, které je na Univerzitě Hradec Králové při filozofické fakultě, vybavení za 8 milionů korun. V budoucnu přibyde další za 7 milionů. Centrum si na sebe musí samo vydělat. I přesto patří dle Ladislava Rytíře mezi nejlépe zařízené v Česku.

„Dílčí pracoviště existují třeba na Masarykové univerzitě nebo na Jihočeské univerzitě, ale šíře záběru není zdaleka tak velká a nám se tohle podařilo díky velkým stavbám, na kterých tady spolupracujeme. Takže jednak máme obrovský přísun vlastního materiálu, zároveň nám to poskytuje kvalitní finanční krytí,“ doplňuje Rytíř.

Prvkové složení půdy

I díky tomu tady je třeba 3D mikroskop nebo přístroj, který mi v praxi ukazuje archeolog Jan Fišer:

„Je to rentgenový spektrometr, díky kterému dokážeme určit prvkové složení vzorků, které odebereme v terénu. Cílem tohoto průzkumu je, aby kolegové věděli, jestli je tam nějaká chemická anomálie,“ objasňuje Fišer.

Jan Fišer a rentgenový spektrometr

„Vzorek přesypeme do hmoždíře, je to půda, která byla odebrána v Krkonoších. Pak ji trochu podrtíme, a můžeme dát do přístroje a spustit měření,“ ukazuje vědec postup. „Na notebooku už můžete vidět, jak nabíhají údaje k jednotlivým prvkům, podíl jednotlivých chemických prvků ve vzorku. Vidíme zinek, železo, olovo...“

To pak může pomoci rozhodnout, kde mají archeologové kopat. Podíváme se, jak jsou jednotlivé chemické rozdistribuovány v rámci toho prostoru. A může nám to říct to, že když se budou určité prvky koncentrovat třeba v rohu toho domu, dokážeme z toho vyvodit, že tam bude něco archeologicky zajímavého – například topeniště. Kolegové tam potom mohou položit archeologickou sondu a budou vědět, že jdou po něčem, co se odličuje od okolí,“ dodává.

Dnešní archeologie tak není jen humanitní vědou, ale má přesah i do přírodních oborů, jako je například chemie. 

autoři: Ondřej Vaňura , Jana Vitásková , Tereza Janoušková , Martin Srb , Martin Balucha
Spustit audio