Mají haldy nějaký potenciál nebo by jako ekologická zátěž měly zmizet?

15. leden 2024

V průběhu posledních dvou století se krajina Ostravy proměnila k nepoznání. Někdejší historická rybníkářská oblast na soutoku Odry a Ostravice se stala centrem průmyslu, což přineslo výrazné změny i do podoby krajiny. Dominantami se tak staly haldy. Některé prošly rekultivací a jsou dnes veřejně přístupné, jiné jsou stále aktivní a další jsou vyloženě nebezpečné. O stavu dnešních nebo někdejších odvalů jsme hovořili s přírodovědcem z Ostravské univerzity Janem Lenartem.

Město Ostrava se rádo prezentuje jako město zeleně. Podíl zelených ploch na území města je i ve srovnání s podobně velkými městy opravdu vysoký. Ovšem nutno podotknout, že podstatná část tzv. zelených ploch je tvořena právě haldami. Jaká je vlastně z pohledu přírodovědce krajina dnešní Ostravy?

Ta krajina je docela zajímavá, protože ve srovnání s podobnými městy, které nezažily takto překotný industriální vývoj, tak je tady právě vysoký podíl těch postindustriálních území, která dneska jsou často i přirozeně zarostlá a je to taková zeleň divoká, které říkáme městská nebo postindustriální divočina. A to je právě to lokální specifikum. Ale kromě těchto ploch jsou tady i další lesní území, která bývají častá i v jiných krajských městech. Takže v územích, jako je třeba Poruba nebo Ostrava-Jih, tak tam to specifikum postindustriální zeleně téměř chybí. Tam můžeme ještě dohledat původní lesy, které industrializací nebyly nijak zasaženy.

Zrovna Bělský a Porubský les, tak to jsou dva z největších městských lesů, které patří k historickým porostům. Naopak zejména ve slezské části města, jako je Slezská Ostrava nebo Michálkovice tyto historické porosty chybí. Tam jsou ty industriální porosty, ty divoké na haldách, na bývalých odkalištích nebo prostě v místech, která jsou opuštěná a dříve tam byly doly a další továrny.

Slavná Ema

Asi nejznámější je halda Ema ve Slezské Ostravě. Proč je to právě Emma, která je tak populární? Co je na té lokalitě tak výjimečného?

Já bych nabídl v odpovědi velmi prozaické vysvětlení. Je to proto, že tam vede turistická značka a naučná stezka, a tudíž lidé tuto haldu znají. Ale jinak podobně vyhlížejících hald je v Ostravě větší množství a dokonce bych řekl, že některé z nich jsou ještě zajímavější, co se týče estetiky prostředí, ale taky třeba vzácností přírody nebo tvaru reliéfu geomorfologických tvarů, tak jsou tady ještě i zajímavější haldy.

Například Přívozská halda, která se tyčí v závěru Komenského sadů a krásně by mohla navazovat na tento nádherný historický park, ale bohužel je nepřístupná. Takže lidé o této haldě nevědí a neznají ani krásy tohoto území.

Ale na tu Přívozskou haldu se taky chodí, i když ilegálně. Přesto víme, že mnoho Ostravanů už i tento vrchol zdolalo...

Je to tak a podle mého názoru prostě ten rozvoj společnosti v tomto zastavit nelze. Ti lidé tam chtějí chodit, přejí si znát své území ve městě, kde žijí a kde tráví čas. A právě ta Přívozská halda – vzhledem k tomu, že to je jeden z nejvyšších bodů ve městě, je z ní nádherný výhled do několika světových stran a přímo na úpatí haldy vyrůstají historické dominanty Přívozu nebo Moravské Ostravy, tak prostě lidi to tam přirozeně láká.

Jan Lenart ze spolku Pestré vrstvy

Nedávno se oblast haldy Ema stala majetkem města a byla vyškrtnuta ze seznamu aktivních úložišť těžebního odpadu. Co to znamená, co by se s tím místem mohlo dít?

Je to určitě dobrá zpráva, protože nyní se otevírá možnost na té haldě vytvořit jakýsi management a pokusit se ji více zapojit do okolního prostředí, pokusit se trošku upravit ty plochy, které jsou problematické.

Vlastně až do loňského roku byla ta situace legislativně zablokovaná, protože něco jiného si přál soukromý vlastník těch pozemků, něco jiného si přál správce úložiště těžebního odpadu, což byl státní podnik DIAMO, a něco jiného bylo třeba v územním plánu, který vytváří město Ostrava. A ještě trošku něco jiného si přála Slezská Ostrava, čili městský obvod.

Čtěte také

To se dnes už mění a otevírá se opravdu cesta pro nějaký management. Myslím si, že by to všechno mělo řídit město, které je vlastníkem pozemků. A nabízí se tady dvě takové cesty, co by se s Emou dalo dělat. První cesta je řídit území velmi krásné a velmi vzácné přírody, která se tam vytvořila. A další takový pilíř by měla být návštěvnická infrastruktura, která je tam nedostatečná.

V tom území haldy je mnohem víc velmi zajímavých míst, kde by bylo dobré pustit lidi a ukázat jim je. Ale jsou prakticky zasypána nějakými odpadky, takže tam je zapotřebí aktivní přístup.

Máme některé jiné příklady na území města, kde by haldy už prošly rekultivací, byly veřejně přístupné a mohly by být stejně atraktivní?

Atraktivní je halda tehdy, když se na ní nachází nějaká zajímavá příroda a zároveň když je morfologicky pestrá. To znamená, je tam nějaké převýšení, nějaké svahy, vrcholové plošiny, vrcholy s vyhlídkami, odkud můžeme přehlédnout nějaké okolní území. A naopak neatraktivní jsou ty rovinaté haldy, které jsou rekultivovány často tak, že do řádků je nasazen jednodruhový porost, prakticky monokultura. A tyto haldy vůbec atraktivní nejsou.

Naopak jsou atraktivní ty, které rekultivovány nebyly. To je docela paradoxní, ty jsou právě přirozeně zarostlé. A právě tam to láká návštěvníky, protože se chtějí podívat právě na tu divočinu.

Máme tady i daleko menší haldy, které už jsou veřejnosti přístupné – haldu v Ostravě-Michálkovicích náležející Dolu Michal, halda v Petřkovicích na Landeku u řeky Odry. Docela zajímavý příklad je i ze sousední Orlové a Doubravy, kdy na někdejším důlním odvalu jámy Doubrava vznikl tematický zábavní park, který dneska navštěvují desetitisíce lidí. Co některé další příklady? V jižním městě máme haldu Hrabůvku, kde vzniklo jezero. Jak se na ni díváte?

Z mého pohledu je ta rekultivace velmi zajímavá, protože tam došlo ke kombinaci technických rekultivací a nějakých přirozených, kdy byly ponechané kusy porostu, který tam vznikl přirozeně a je tam teď taková mozaika zajímavých ploch. Jsou tam travní porosty, které připomínají stepi, jsou tam ponechané vyhlídky v té pestré morfologii, ze kterých lze přehlédnout moravskoslezské Beskydy s Lysou horou, ale zároveň je tam vidět nejbližší sídliště s kostelem v Hrabůvce. A do toho je tam ta vodní plocha, což je jakoby velmi specifické a připomíná to nějaké norské fjordy z určitých stran. Takže ten potenciál pro zpřístupnění je tam velmi zajímavý.

Čtěte také

Ale myslím si, že zůstal zaseknutý někde na půli cesty, protože vlastník té haldy si plánoval spíše, že tam bude nějaká výstavba. Zaznamenal jsem takové plány vodíkového města a dalších takových věcí a vlastně nedošlo pořádně ke zpřístupnění toho prostoru právě proto, že asi ty plány směřují někam jinam. Což je pro mě velká škoda, protože je to jediná taková zelená plocha u přilehlých poměrně velkých sídlišť, kde chybí parkové plochy. Takže tato halda by právě mohla sloužit jako náhrada nějakého parku a mohla by být mnohem kvalitnější náhradou.

Na Ostravsku jsou ale i nebezpečné haldy, jako je ta v Heřmanicích. Jak Jan Lenart jako přírodovědec vnímá situaci, která tam momentálně je? Je reálné propojení haldy Emy s Černou loukou, centrem města? V čem ještě je industriální krajina výjimečná? Poslechněte si v záznamu pořadu K věci, jehož hostem byl přírodovědec Jan Lenart.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.