Maria Ka & Daniel Kahn: Srdce nikdy neošidíte

„Srdce neošidíte a něco, co je v něm hluboce usazené nelze ignorovat. Dříve či později to exploduje a vyleze na povrch. Stalo se to i mně, kdy jsem se nemohla zbavit iracionálního pocitu, že jidiš je můj jazyk,“ vysvětlila Maria Kawska, proč tak znenadání propojila svět elektronické hudby a punkrocku s jazykem, jemuž její posluchači nerozumí. Stereotypní zúžení židovské hudby na klezmer odmítala už na studiích judaistiky na univerzitě v Krakově, kde jako mnoho mladých Poláků zjistila, že má v rodině židovské předky, kteří se však ke svému původu z mnoha důvodů nehlásí.

„Židovské kořeny příbuzných z otcovy strany byly vždy zahaleny mlčením. Bránili se tak vzpomínkám na prožitá traumata a pocitům přeživších,“ uvedla Maria, potýkající se s vlastními démony: uměleckým vyhořením a bulimií. Jidiš ji tak prý přišel jako nejpřirozenější jazyk při budování nového hudebního světa a dokonalý nástroj pro tvorbu písní reagujících na současnost.

Nové album nazvala Der Hemshekh neboli Pokračování a převážně ho natočila v době protestů, kterých se aktivně účastnila, proti zákazu potratů vyhlášeným v roce 2020 nejvyšším polským soudem. Skladba Gikhe trit vychází z osobní zkušenosti její těhotné kamarádky.

Jazykem jidiš obsáhla i druhé zásadní téma své nové tvorby: odmítání marginalizace ženské role v historii a vypichování příběhů žen, považovaných Marií za superhrdinky. Diplomovou práci napsala o židovských herečkách v polské meziválečné kinematografii a postupně přešla k feministickým prohlášením osvobozujícím ženy z údělu pouhých sledovatelek dění. V převzatých tradičních skladbách proto záměrně zaměňuje mužské role za ženské a ve známé židovské písni Papirosn pak chudého prodavače cigaret v rytmu tanga nahradila dívka, prosící kolemjdoucí o milosrdenství.

Jidiš a elektronika někomu může přijít jako svatokrádež, ale na albu je fascinující, jak lehce nás Marie takového zpátečnického dojmu zbavuje.

Zpěváka, hudebníka, spisovatele a nesmlouvavého radikálního klezmerína Daniela Kahna vždy dopředu hnala nesnesitelná touha přijít věcem na kloub. Detroitský rodák, dnes důležitá postava berlínské klezmer scény, optimistické šumaření nesdílí, ale jak už mnohokrát dokázal, s židovskou hudbou na všechny způsoby nás dokáže kdykoliv lyricky rozněžnit, ať už chceme nebo ne. A jestliže jste si třeba vždycky mysleli, že dobře znáte skladbu Alll Tomorrow's Parties od Velvet Underground, tak odteď svůj názor možná zkorigujete.

Prošel nezávislými scénami Michiganu, New Yorku, chodil na koncerty Toma Waitse, Lou Reeda, vždy obdivoval Woodie Guthrieho a textovou poezii Leonarda Cohena. Alespoň to léta kudy chodil, říkal. A samo sebou: nadevše miluje jidiš, jazyk, kterým dokáže vyprávět i ty nejstrašnější příběhy z holocaustu. Na albu The Building and Other Songs vzdal nejprve poctu legendární americké jidiš básnířce a songwriterce Beyle Schaechter-Gottesman, od níž převzal ústřední píseň, ale pak už se upnul k výše zmíněným rockovým velikánům a do jidiš přeložil texty jejich ikonických skladeb. Do velmi osobní podoby mu je pomohl převézt newyorský houslista Jake Shulman-Ment.