Martin Fendrych: Bylo by spravedlivé dát zmrazené ruské peníze Ukrajině
Velmi zajímavý návrh debatují státy ze skupiny G7, tedy Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Německo, Spojené království a Spojené státy. Ve skupině je i Evropská unie, kterou zastupují šéf Evropské rady a předsedkyně Evropské komise. Návrh zní: převést zmrazená ruská aktiva na Ukrajinu. Hotový má být 24. února, tedy v den druhého výročí ruského vpádu na Ukrajinu.
Nepřekvapí, že se na návrhu zatím neshodují státy Evropské unie. Pochybovači se bojí, že by zabavení zmrazených ruských financí vytvořilo nebezpečný precedens: státy, které nejsou součástí Západu by pak mohly zabavovat majetek západních zemí jako trest za jejich zahraniční politiku.
Čtěte také
Na to v deníku The Financial Times zareagoval bývalý prezident Světové banky Robert Zoellick. Tvrdí, že když budou země G7 a Evropské unie zajedno, ostatní státy nenajdou dobré alternativy pro investování svých rezerv. Dál tvrdí, že jako test zafungovalo už samo zmrazení ruských rezerv, které žádné rušivé následky nevyvolalo.
Zároveň Zoellick říká, že převedení zmrazených peněz Ukrajině odstraší jiné země od toho, aby napadaly své sousedy a ukáže Moskvě, jaké důsledky má opotřebovávací válka, kterou vede.
A ještě jedna výhoda: převedení ruských peněz Kyjevu by mohlo napomoci případné mírové dohodě, o kterou zatím Rusko vůbec nestojí. Kdyby na ni přistoupilo, skupina G7 by pak mohla část peněz Moskvě vrátit.
Další rána globální ekonomice?
Návrh G7 je výjimečný v tom, že se tu ekonomické myšlení posouvá od logiky zisku k logice úplně jiné, k logice spravedlnosti a mezinárodních morálních i smluvních zásad. Je přece úplně absurdní nechat zmrazená ruská aktiva jen tak ležet a nepoužít je na obranu nebo na rekonstrukci napadené země.
Čtěte také
Proč? Rusko Ukrajinu ničí, drtí, vyvražďuje, záměrně likviduje její infrastrukturu. Navíc otevřeně prohlašuje, že ukrajinský národ vůbec neuznává. Západ přitom ovládá ruská aktiva. Je tedy víc než logické, je spravedlivé ty peníze vzít, pomoci Ukrajině se bránit a aspoň trochu s nimi napravovat výsledky ruské devastace.
Jak už jsem řekl, nepřekvapuje, že váhá Evropská unie. Má sice k Rusku mnohem blíž, válka se jí dotýká víc než Spojených států, Kanady či Japonska, ale pořád se ještě úplně neprobudila z letargie, z jakéhosi snu o pokojném světě, kde už žádná válka, velká válka nehrozí.
Ta válka je tady, Rusko denně vyhrožuje Západu, denně napadá západní hodnoty a denně proti nám vede hybridní válku. Každý stát EU ji pociťuje, žádnému se nevyhýbá.
A ještě jeden moment je významný. Západní svět dlouho věřil na globální ekonomiku, na její léčivý efekt. Už během pandemie covidu se ukázaly její slabiny, Západ se najednou stal závislým na produktech komunistické velmoci.
Převedení ruských aktiv na pomoc Ukrajině by byla další rána globální ekonomice. Ale rána zdravá, prospěšná. Rána vedoucí k tomu, aby byly státy hnány k odpovědnosti za své činy.
Mráz by najednou nepřicházel z Kremlu, mráz by se obrátil proti Kremlu.
Autor je komentátor Aktuálně.cz
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
