Masivní tání ledu zmapovaly lasery na družicích v Grónsku a na Antarktidě
Americká agentura NASA, která monitoruje tání ledovců pomocí družic i letadel, popsala tání ledové pokrývky Grónska a Antarktidy. Kvůli němu v uplynulých 16 letech stoupla hladina oceánů o 14 milimetrů.
„V okolí břehů Grónska a části Antarktidy se led velmi rychle tenčí. V některých oblastech jde o několik metrů za rok,“ uvedl americký geofyzik Ben Smith v internetovém pořadu NASA Science Live.
Od roku 2003 družice NASA s názvem ICESat sleduje pomocí laserové altimetrie proměny ledového příkrovu Grónska a Antarktidy. V současnosti máme díky jejímu pokročilejšímu nástupci ICESat2 a údajům z letadel i terénních výzkumů velice přesná data o změnách ledových příkrovů.
Podle Smithe, který se na výzkumu podílí od jeho počátku, došlo dál od moře k menšímu úbytku ledu a ve vnitrozemí led místy naopak o něco málo zesílil. Tenčení příkrovu způsobují změny oceánů a klimatu a úbytek se týká především níže položených oblastí blíže k oceánu. „Ve vnitrozemí padá víc sněhu, a proto se vrstva ledu někde o něco zvětšila,“ popisuje Smith. „Ve srovnání s množstvím roztátého ledu v pobřežních oblastech ale jde o velmi malý narůst,“ konstatoval vědec.
Čtěte také
Prvním důvodem tání ledu je fakt, že voda v oceánech u břehů Grónska a Antarktidy je teplejší. V důsledku toho tají šelfové ledovce plující u pobřeží. Kvůli tomu se zrychluje odtok vody z vnitrozemí a tání tamních ledovců. Druhým důvodem je každoročně rostoucí tání povrchového ledu kvůli tamnímu teplejšímu letnímu počasí.
Podle studie NASA Grónsko ztratí každý rok v průměru 118 miliard tun ledu a Antarktida 200 miliard tun.
Tající ledová hráz
Některé šelfové ledovce jsou obrovské, jejich rozloha odpovídá například velikosti Francie. Když taje kostka ledu ve skleničce, její hladinu nezvýší. Podobné je to s ledovci plujícími v oceánu. „Tyto šelfové ledovce ovšem zadržují led, který leží na pevnině, a slouží jako takový nárazník, bez něhož by led odtával do oceánu mnohem rychleji,“ uvedla spoluautorka studie, glacioložka Helen Frickerová.
Čtěte také
Podle satelitních dat Antarktida a Grónsko ztratily za uplynulých 16 let asi 5 000 gigatun ledu. V důsledku toho stoupla hladina oceánu o 14 milimetrů. Roztání veškerého ledu v Antarktidě a Grónsku by způsobilo nárůst hladiny oceánu o zhruba 65 m.
Související
-
Tání vysokohorských ledovců ohrožuje zásoby vody na planetě
Odborníci varují, že klimatické změny urychlují tání ledovců na vrcholcích velehor, a tím ohrožují dlouhodobé zásoby vody naší planety.
-
Antarktida není na oteplování tak citlivá jako Arktida, tvrdí ředitel britského polárního institutu
Scottův polární institut v Cambridge je jedním z center současného antarktického výzkumu. S jeho ředitelem Julianem Dowdeswellem si povídal reportér Matěj Skalický.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
