Máte se rádi? Vztah k sobě se zrcadlí v těch, které obdivujeme i zavrhujeme
Jak se projevuje funkční a nefunkční vztah k sobě v každodenním životě? Může mít silná sebekritika i výhody? Jak kultivovat vztah k sobě? Uslyšíte v celém rozhovoru
Vztah k sobě samému je klíčový pro duševní pohodu, ale jak ho vlastně budovat? Psycholog Albert Kšiňan, výzkumník z institutu ReceTox Masarykovy univerzity v podcastu Balanc odhaluje, jak se projevuje zdravé a nezdravé sebehodnocení, jak se vyvíjí v průběhu života a jaké kulturní vlivy ho ovlivňují.
Vztah k sobě samému se v psychologii chápe jako schopnost lidského vědomí reflektovat sebe sama. Nejde jen o pouhé vnímání sebe, ale i o hodnocení toho, jak se vztahujeme ke světu. Je to proměnlivé spektrum, které se vyvíjí v průběhu života a může se lišit v závislosti na různých částech naší osobnosti, chování, prožívání a myšlenkách. Důležité je uvědomit si, že vztah k sobě není neměnná kategorie a že i dílčí nespokojenost se sebou nemusí nutně znamenat celkově špatný vztah k sobě.
„Špatný vztah k sobě se může promítnout do všeho. Od našich myšlenek po chování,“ upozorňuje Albert Kšiňan. Lidé se pak často utápí v sebekritice, shazují se před ostatními nebo se uzavírají do sebe. Někdy to vede až k destruktivním vzorcům, jako je závislost či opakované toxické vztahy. Reflexe a pozitivní emoce mohou být cestou ven. Zastavit se, zamyslet se nad svými reakcemi a hledat, co nás těší, může podle něj postupně změnit, jak se k sobě stavíme.
Poslechněte si celý rozhovor o vztahu k sobě.
Související
-
Sebevědomí lidé mohou působit arogantně. Proč nás ti, kteří si jdou za svým, štvou a ohrožují?
„Lidé, kteří si věří a mají vysoké sebevědomí, nás mohou rozrušovat. Třeba se bojíme být jako oni, máme jinak nastavené hranice,“ řekla lektorka Iveta Hrotková.
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
