Mateřská láska a drogy. Co je silnější? Adrian Goiginger přivezl na Das Filmfest silný autobiografický snímek
„Všechno, co se na plátně odehrává, jsem opravdu zažil,“ říká šestadvacetiletý rakouský režisér. Ve svém celovečerním debutu Nejlepší ze všech světů ukazuje sebe jako sedmiletého chlapce vyrůstajícího s matkou závislou na heroinu. Nečekejte sociální drama ani jeden velký filmový trip, Goiginger nabízí citlivý, jemně vybalancovaný pohled dětských očí. A zároveň velký a přitom realistický příběh o lásce.
Máma láme do hrnce makovice, sedmiletý syn vaří vedle ní, zažívají pocit tajemného spiklenectví, šamansky lektvar zaříkávají a Adrianovi dětským nadšením září oči. Divák ale trne.
V panelákovém bytě probíhají večírky, na kytaru drnkají bohémští strýci, vlastně je všechno fajn, dokud se nestrhne hádka, mámě není zle během absťáku nebo nezazvoní na zvonek nečekaně pracovník sociálky. Napětí mezi naivním dětským pohledem a realitou života na drogách se stupňuje a je jasné, že něco se musí časem zlomit. Naštěstí pro Adriana, na tu správnou stranu.
„Bylo pro mě důležité ukázat, že to jde, být matka závislá na heroinu a zároveň být dobrá matka a milovat,“ vysvětluje Goiginger. Filmem vzdává své mámě hold a také boří tabu – jeho příběh se odehrává v Salzburgu, městě, které si s heroinem asi nikdo nespojuje.
Poslechněte si rozhovor s Adrianem Goigingerem v ArtCafé a na film Nejlepší ze všech světů vyražte do kina. V úterý 31. října poběží v Brně v rámci tamní části letošního Das Filmfestu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.