Mech by mohl vyrábět lidské proteiny

Rostliny a živočichy dělí velká evoluční vzdálenost, kvůli které biotechnologové tradičně dělí předměty svého zájmu na "zelené" a "červené". Savčí geny je sice možné vnést do rostlin, ale k tomu, aby podle nich vznikaly proteiny, je obvykle potřeba upravit začátek a konec genu. Podle těchto sekvencí totiž buněčná mašinerie rozpozná, kde má s přepisem genu začít a kde skončit. Němečtí biotechnologové ovšem zjistili, že přepis neupravených savčích genů do proteinů bez problémů zvládají rostlinky mechu. Důvodem překvapivé kompatibility je zřejmě starobylost mechů, které se naposledy výrazně změnily před 450 miliony let, kdy vystoupily z vody na souš.

Biotechnologové vnesli do genomu mechu čepenky odstálé (Physcomitrella patens) geny lidského vaskulárního endoteliálního růstového faktoru - tedy protein, který umožňuje růst nových cév. Dosud se stejně jako jiné lidské proteiny získával z buněčných kultur pěstovaných v bioreaktorech. Produkce těchto látek v modifikovaných rostlinách mechu podle článku v odborném časopise Plant Biotechnology Journal nabízí zajímavou alternativu. Pěstování mechu by bylo výrazně levnější než udržování buněčné kultury, která vyžaduje stálou teplotu, přísun živin a sterilní podmínky. Pokud se modifikovaný mech osvědčí, mohl by teoreticky uspokojit poptávku po takzvaných terapeutických proteinech, z nichž nejznámější je patrně inzulín.