„Mějte hezký den.“ Jak vám zní některé fráze převzaté z angličtiny?
Rozloučení „mějte hezký den“ občas zaslechnete i z médií. Zdomácněly takové výrazy natolik, že už je to v pořádku, nebo do češtiny nepatří? Odpovídá jazykovědec Alex Röhrich.
Podle jazykového experta Alexe Röhricha doslovně převzatou frázi jednou někdo pronese a potom už to po něm opakují další a další – zvlášť pokud to řekne někdo důvěryhodný, třeba moderátor v rozhlase nebo televizi.
V češtině bychom našli více způsobů, jak přeložit „have a nice day“: mějte se pěkně, užijte si den, přeju hezký den atd. Podobně rčení „made my day“ se používá v doslovném „udělalo mi to den“, ale myslíme tím: udělalo mi to radost, to mě potěšilo, zlepšilo mi to náladu. I částá fráze „ptát se otázky“ vzešla zřejmě z anglického „ask questions“.
Často se také setkávám s tzv. infinitivní konstrukcí slíbit něco udělat (promise to do something). Angličtina používá konstrukci s infinitivem, ale čeština má na to vedlejší větu. Přesto místo „vláda slíbila, že projedná valorizaci důchodů“ slýcháme „vláda slíbila projednat valorizaci“.
Stylová neobratnost
„Většina lidí neví, že to je vlastně překlad z angličtiny, protože se to šíří velice rychle. A šíří se to tak rychle také proto, že lidé nevědí, že je to stylová neobratnost,“ vysvětluje Röhrich a upozorňuje, že máme i výpůjčky z němčiny. „O poměrně dlouhé cestě třeba řekneme: ono se to nechá jít.“
„Bylo by asi nesmyslné, abychom se vyhýbali úplně všem výpůjčkám. Ale s mírou – raději použijme stylově čistší českou verzi, nebo překlad, který je český a česky správný,“ doporučuje Alex Röhrich v rubrice O češtině od A do Z.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
