Měsíc je třeba lépe prozkoumat, říká astronaut Feustel

Před týdnem skončila pracovní cesta A. Feustela po České republice, která vzbudila veliký ohlas. Osobně se s ním mohlo na besedách setkat na 3000 lidí a stovky tisíc sledovali jeho vystoupení v médiích. Program plný přednášek a setkání lákal především postavou plyšového Krtečka, který vykonal s astronautem cestu do vesmíru. V nabitém programu bylo těžké najít skulinku pro rozhovor, podařilo se to až pozdě večer na hotelovém pokoji ve čtvrtek 4. srpna po besedě v Pardubicích. Andrew Feustel i přes značnou únavu ochotně odpověděl na otázky o Krtečkovi, o práci astronauta i svém pohledu na výzkum Měsíce.

Znal jste postavu Krtečka předtím, než jste ho vzal s sebou do vesmíru?
Ano, znal jsem ho. Představila mi ho moje manželka v době, kdy jsme se poznali. To už bude nějakých dvacet let. Před startem jsem ho sice neznal úplně podrobně, ale určitě jsem o něm věděl.

Co Krteček vykonal ve vesmíru?
Měl opravdu hodně práce. Všechno jsem to dokumentoval na fotografiích a ukazoval během své přednášky. Pro mě osobně byl součástí mé mise, protože jsem věděl, že až se spolu vrátíme, podělíme se s našimi zážitky z vesmíru. To, co Krteček ve vesmíru udělal, nebylo o tom, co konkrétně dělal na palubě, ale o tom jak veliký zájem vzbudil v lidech po celé zemi tím, že byl v kosmu.

Měl projekt s Krtkem ve vesmíru oficiální podporu NASA? Ptám se proto, že jsem viděl fotografii ředitele NASA Ch. Boldena s Krtečkem v ruce?
No vida, tak ten snímek já jsem ani neviděl. Zřejmě měl ředitel NASA o Krtečkovi povědomí, protože projekt velmi podporovalo americké velvyslanectví v Praze. Ale nešlo ze strany NASA o nějakou oficiální podporu či sponzorování. Krteček byl jedním z mých osobních předmětů, které si mohou astronauti brát s sebou na cestu. Možná si pamatujete na video, kde mluvím o misi a na konci se objevuje Krteček a zdraví lidi v České republice. To vzniklo na námět Amerického centra v Praze a bylo natočeno v NASA také díky aktivitě americké ambasády.

O Krtečka bylo ve vesmíru dobře postaráno|foto: NASA

Po příletu do České republiky jste se hned vydali za panem Zdeňkem Milerem, autorem Krtečka. Jaké máte dojmy z toho setkání?
Myslím, že potěšení z této návštěvy bylo vzájemné. Rád jsem se s ním setkal a řekl mu příběh o tom, co dělal Krteček ve vesmíru, a on se rád setkal se mnou a vyprávěl mi o historii Krtka. Byla to velká příležitost pro naše rodiny setkat se a říct si o tom, jak nás těší zájem, který Krtkův pobyt ve vesmíru vyvolal.

V Českých Budějovicích jste dostal zvláštní dárek – byla po vás pojmenována planetka. Co na to říkáte?
Je to pro mě veliká čest, uvědomuji si, jaké privilegium mi tím bylo uděleno. Nečekal jsem to a bylo to pro mě naprosté překvapení. Udělal jsem si pár přátel tím, že jsem pomohl opravit Hubbleův kosmický dalekohled, tak třeba mi tu laskavost oplatí a planetku pro mě vyfotografují :-) Je nepravděpodobné, že bych svou planetku někdy navštívil, ale je moc hezké to vědomí, že ve vesmíru poletuje.

Jaké jsou povinnosti astronauta po přistání? Co jste dělal od chvíle, kdy jste se vrátil ze své poslední mise?
Začalo to prázdninami, doslali jsme volné dny, abychom si odpočinuli. První tři dny po návratu se mi motala hlava, jako bych byl opilý, takže jsem odpočinek nutně potřeboval. Pak jsme měli několik setkání s inženýry, kde jsme probírali detaily z naší mise a říkali jim o našich výsledcích. A teď členové posádky cestují po různých městech, hovoří s lidmi o naší misi a o tom, co jsme tam dělali.

Víte už, jaká je vaše budoucnost v NASA?
V tuto chvíli nevím. Plánuji zůstat v kanceláři astronautů a podporovat přípravu dalších misí do vesmíru. Doufám, že jednoho dne dostanu další příležitost letět do vesmíru. Teď jsem v tzv. poletové fázi, kdy seznamuji veřejnost se svoji misí. To potrvá ještě asi měsíc. Poté se sejdu s managementem NASA a uslyším, jaké další úkoly budou pro mě mít.

Tohle je vaše druhá návštěva České republiky a lidé mají o vás opět veliký zájem. Proč myslíte, že lidi tolik zaujalo, že jste vzal do vesmíru několik českých předmětů?
To já vlastně ani přesně nevím. Myslím, že to byla jedinečná příležitost, aby se některé české předměty dostaly do vesmíru a kosmonautika se tak dostala ve vaší zemi do povědomí. To se myslím povedlo, lidé se o to velmi zajímají. Naším záměrem bylo především přiblížit mladým lidem a dětem vesmír, vědu a technologii.

Vy jste vystudovaný geolog. Z vašeho pohledu je zajímavější letět na Měsíc, planetku nebo Mars?
Rády bych je navštívil všechny. To je moje odpověď z pohledu astronauta. Z pohledu geologa jsou to ale také rovnocenné cíle. My ještě zdaleka nevíme všechno o Měsíci a jeho složení, víme velmi málo o planetkách a při tom jsou pro Zemi potenciálním nebezpečím. Co se týká Marsu, je to planeta velmi podobná Zemi. Z pohledu geologa je velmi důležité se na ni vydat a lépe tak porozumět i naší vlastní minulosti a možná i budoucnosti.

Jedna z představ budoucí mise k Měsíci|foto: NASA

Mise Apollo umístily na Měsíc 5 seismometrů, které pracovaly po dobu 8 let. Myslíte, že by mělo význam posta tam nový soubor seismometrů? Že by ještě objevily něco nového?
Myslím si, že ano. Hlavně proto, že se hodně změnila technologie a citlivost dnešních seismometrů je mnohem vyšší, než před těmi 40 roky. Dnes máme také schopnost rozmístit na Měsíci malá zařízení do velkých vzdáleností od sebe a získat tak detailnější informace o nitru Měsíce i o jeho plášti, než máme teď.

Co je na Měsíci nejzajímavější z pohledu geologa?
Myslím, že stále dobře nevíme, jaké zdroje jsou na Měsíci, které by nás mohly zajímat. Na to jsme tam strávili příliš krátkou dobu. Říká se, že helium 3 by se na Měsíci mohlo těžit a využívat ve fúzních reaktorech. Jenže tu technologii ještě nemáme. Na Měsíci jsou ale i další zdroje, které by nás mohly zajímat. Například některé vzácné kovy. A samozřejmě tam mohou být i další, které zatím neznáme, protože jsme na Měsíci nebyli dost dlouho na to, abychom vše stihli analyzovat.