Meteor o samotářských včelách, raketoplánech a stopování mamutů

Poletí do vesmíru další raketoplány?

Raketoplán ve vesmíru|foto: p2722754, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Před 13 lety fanoušci kosmonautiky smutnili. V červenci 2011 se uskutečnil poslední let raketoplánu. Asi nebyla jiná možnost. Vzpomeňme, jak tragicky dopadly posádky raketoplánů Chalenger a Columbia. V letech 1986 a 2003 raketoplány vybuchly a zahynuly obě posádky. Přesto měly velký význam. Pomohly postavit kosmickou stanici nebo vynést do vesmíru Hubbleův kosmický dalekohled. Koncept raketoplánu, který startuje na raketě a přistává jako letadlo, nikam nezmizel. Možná vás to překvapí, ale letos poletí do vesmíru další raketoplán. V čemu bude jiný? To nám popsal Ing. Tomáš Přibyl z Technického muzea v Brně.

Objev štěpení uranu

Radioaktivita|foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

„Vše bylo připraveno, stačilo jen stisknout knoflík a pozorovat obrazovku. Objeví-li se na ní světelné znamení, bude to důkaz, že se při štěpení uranu uvolňují neutrony. A to by naznačovalo, že využití atomové energie bude možné ještě za našeho života. Stiskli jsme knoflík. Objevila se světelná značka. Asi deset minut jsme ji pozorovali jako zkamenělí. Pak jsme pokus zastavili. Oné noci jsem si jasně uvědomil, že svět vstoupil na cestu plnou úzkosti...“ Tak vzpomíná fyzik Leo Szilard na objev možnosti řetězové reakce při štěpení uranu, který odeslal ke zveřejnění 16. března 1939. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Samotářské včely hmyzem roku

Včela je důležitým opylovačem|foto:Unsplash, Licence Unsplash, ©

Česká společnost entomologická vyhlašuje hmyzem roku 2004 včely. Ale ne ty, které všichni známe, coby obyvatelky lidmi postavených úlů. Jde o včely samotářky, které nežijí eusociálně, ale tak říkajíc „každá na své triko“. Podle zoologa dr. Petra Šípka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy je takových včel veliké množství druhů. Velmi se liší velikostí i zbarvením. V přírodě hrají důležitou úlohu, protože opylují rostliny, kterým se včela medonosná nevěnuje. Co dalšího o nich víme?

Lze určit přesnou hodnotu Pí?

Číslo Pí |foto: Geralt, Pixabay, Licence Pixabay, ©

3,141592653589… a jak pokračuje dál? Školákům pro běžné výpočty stačí dvě desetinná místa. Matematikové se ale snažili číslo Pí určit co nejpřesněji. Záhy pochopili, že jde o číslo nekonečné. Dnes se na výpočet Pí používají superpočítače, je to pro ně skvělý testovací příklad. Aktuálně tak známe hodnotu Pí na více než 60 bilionů míst. Podle doc. Mirka Rokyty, děkana Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, je Pí patrně nejdůležitější konstantou. Proč?

Dokážeme stopovat mamuty?

Představa, jak mohl vypadat lov na mamuta|foto:Shutterstock

Mamuti dávno vyhynuli a odborníci se dodnes přou proč. Jedna teorie poukazuje na změnu klimatu. Mamuti, uvyklí na chladné klima, se nedokázali přizpůsobit oteplení. Druhá teorie dává jejich konec za vinu člověku, který je vyhubil intenzivním lovem. Vědcům se teď povedlo doslova stopovat mamuty. Rekonstruovali jejich pouť americkým kontinentem. Biolog prof. Jaroslav Petr popsal, co bylo pro mamuty největším problémem.