Michal Dlouhý o komedii Listopad: Domů se vracím jako americký prezident
Herec Michal Dlouhý se vrací z práce domů občas jako komik, občas jako vrah, záleží na tom, jakou postavu zrovna v divadle hraje. Tou nejnovější rolí je americký prezident v divadelním představení Listopad. „Mám největší klid, když doma všichni usnou a já si sednu na balkón a učím se. Když tam ve čtyři ráno sedíte a řvete jako prezident, tak je to divný,“ usmívá se.
„Když člověk vidí ty absurdity kolem sebe, tak si z toho může vzít příklad a použít to,“ popisuje v rozhovoru s moderátorkou Lucií Výbornou přípravu na roli odcházejícího amerického prezidenta, která je podle něj za celou divadelní éru tou nejtěžší.
„Jednak je to konverzačka, ale také je tam mnoho monologů. Ležel jsem v tom od rána do večera a trvalo mi dva měsíce, než jsem se text naučil. Ale do premiéry jsem to stihnul,“ vysvětluje.
Hra je podle něj náhledem do zákulisí politické strany, ve hře se vyskytuje také mnoho vulgarismů. „Ale prý to, co předvádíme na jevišti, je slabý odvar s realitou,“ nastiňuje.
Někteří jeho herečtí kolegové vstoupili do politiky. Poznává u nich herecký grif? „Všichni politici musí být dobří herci, oni hrají divadlo, to není nic reálného. A když herec vstoupí do politiky, tak používá politické herectví. To je pak někdo jiný, než herec, kterého jsem potkával třeba na divadle,“ říká.
Jak vzpomíná na svého bratra Vladimíra Dlouhého? A jaký je rozdíl mezi filmovými a divadelními rolemi? I to jste se mohli dozvědět mezi 10. a 11. v Hostu Radiožurnálu.
Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.