Milníky rozhlasového vysílání: 100 let Českého rozhlasu
Atentát na Heydricha i boj o rozhlas. Jak se zrodily historicko-zpravodajské rekonstrukce?
V klíčových rocích československých dějin – roku 1945 a 1968 – hrál Český rozhlas velmi významnou roli. Ocitl se v ohnisku bojů při Pražském povstání a prokázal odvahu během okupace země vojsky Varšavské smlouvy. Připomeňte si v rámci oslav 100 let vysílání vybrané momenty z rozhlasového archivu, které se zapsaly do naší moderní historie.
„Voláme všechny Čechy na pomoc Českého rozhlasu.“ Signál, který se stal rozbuškou Pražského povstání v květnu 1945. V šest hodin ráno se hlasatel Českého rozhlasu Zdeněk Mančal ohlásil posluchačům větou: „Volá Český rozhlas.“ Od té chvíle už rozhlas vysílal výhradně česky.
Boj o rozhlas
Jedním z ohnisek bojů Pražanů proti nacistickým okupantům se stala budova na Vinohradské 12. Právě boj o rozhlas byl v roce 2005 prvním pokusem o rekonstrukci historických událostí.
Čtěte také
„Nebyla to zpravodajská rekonstrukce, kterou známe dnes. Byla to rekonstrukce těch událostí, kdy tady chodili lidé v dobových kostýmech, které se nosily v květnu roku 1945 a jezdily jednotky a vojenská technika z té doby,“ vypráví moderátor Radiožurnálu Jan Pokorný.
Bohatý rozhlasový archiv, síla představivosti posluchačů za doprovodu zvukových kulis a vyprávění zajímavých hostů. Tak se zrodily historicko-zpravodajské rekonstrukce.
Fenomén historicko-zpravodajských rekonstrukcí
Loni na přelomu května a června připravil rozhlas celkem čtyři speciální vysílání, kterými připomněl atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. „Gabčík mezitím zahodil samopal a vytáhl pistoli. Okamžitě po výbuchu dostal řidič Klein od Heydricha rozkaz, aby Gabčíka chytil.“
O nejdůležitějším činu českého odboje za druhé světové války odvysílal rozhlas loni celkem čtrnáct hodin ze čtyř míst: náměstí Míru a Karlova náměstí v Praze a obcí Ležáky a Lidice.
Čtěte také
„Když jsem přijel do Lidic, tamní genius loci mi sevřel hrdlo. Musel jsem rozmlouvat déle než obvykle,“ popisuje Jan Pokorný. „Potkáváte pamětníky, představujete si tu hrůzu, která se tam stala. Když vyhraje profese, nakonec se dostanete do polohy, která tomu projektu sluší. Nejste přehnaně patetická, ale jste taková posmutněle normální. A to je dobré,“ dodává moderátor.
Dočasné odmlčení
Srpen 1968 znamenal další zlom v historii Československa – okupaci země vojsky Varšavské smlouvy.
Kolem půl sedmé ráno obsadila okupační vojska ostravské studio Československého rozhlasu. Byla tam tehdy i hlasatelka Eva Mudrová.
Čtěte také
„Obdrželi jsme příkaz vlády všem krajovým studiím Československého rozhlasu, abychom si dočasně na vlastním i celostátním vysílání odmlčeli,“ zní její slova z roku 1968.
O 50 let později na události vzpomínala v historické rekonstrukci Studio ’68: „Mnozí, kteří se tam loučí, už bohužel nejsou mezi námi. My na ně vzpomínáme s velkou vděčností,“ vzpomínala paní Mudrová.
Právě vysílání, které připomnělo výročí okupace Československa v srpnu 1968, bylo nejdelší. Začalo v devět večer a skončilo v 10 ráno.
„To jsou potom ty okamžiky, kdy máte za sebou ,šichtu’, ale neusnete, mozek se vám roztočí a mluvidla rozmluví a všichni říkají – tak už si jdi lehnout. Ale ono to nejde. Dáte si jedno pivo a neusnete. Dvě piva, neusnete. Ale je to strašně příjemný pocit,“ dodává Jan Pokorný.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
