Místo trdelníku laskonku, místo Václaváku Žižkov. Pro turisty vznikla mapa Prahy, jak ji znají místní

Celoevropské hnutí USE-IT vzniklo v 60. letech v Kodani, první mapu vytiskli dobrovolníci v roce 1973 v Londýně. Od té doby se USE-IT rozšířilo po celé Evropě, pražská verze vznikla letos už poosmé. Vznik mapy, která v Česku kromě hlavního města vychází třeba i v Brně, Olomouci nebo Kutné Hoře, provází několik zásad: musí být nekomerční, aktualizovaná, upřímná, určená pro mladé cestovatele, zadarmo a její obsah tvoří zásadně místní dobrovolníci.

Tisk, který jako jediný na celém procesu stojí peníze, financuje samotná Praha přes organizaci Prague City Tourism. Přispívají na něj taky hostely, hotely a provozovatelé Airbnb. Při prohlížení hezky zpracovaného plánu Prahy, o jehož grafickou podobu se postaral Přemysl Herka, narazíte na zajímavé kavárny, architektonické památky, parky nebo kluby. Každý z nich doporučený konkrétním člověkem, který má dané místo rád a myslí si, že vám by se mohlo líbit taky.

„Udělali jsme novou sekci Not to do a To do. V té doporučujeme, aby si lidi místo trdelníku dali třeba rakvičku se šlehačkou, indiánka nebo laskonku, což jsou fakt české dobroty,“ říká Martina Tunková|foto: Vítek Svoboda

Ne, radši laskonku

Martina Tunková a takzvaní „mapaři“ dávali letošní mapu dohromady od listopadu do května. V červnu začal tisk a v červenci mapu slavnostně pokřtili. Potkal jsem se s ní u metra Křižíkova, kde začíná jedna z doporučených procházek. Když procházíme Karlínem, nadšeně mi vypráví o jeho historii i současných plánech na nové a nové kancelářské budovy. „Je tady hezky vidět kontrast té nové části a té staré, Karlín byl původně hodně industriální, byl to brownfield,“ vypráví mi mladá architektka, když přicházíme k řece.

Zadním traktem města: Na vítkovské cyklostezce zahlédnete podloží Prahy, říká básník Janota

• Upravit
• Smazat

Básníka Víta Janotu ke psaní inspirují procházky po městě a jeho periferii. Ve sbírce Praha zničená deštěm píše o holešovických sklepeních a železničních viaduktech, které městem prolézají jako šupinatí hadi, v nové knize Uličnice skládá básně z pražských uličních znamení. V prvním díle cyklu Zadním traktem města, který zve na procházky periferiemi i neobvyklými místy v Praze, nás Vít Janota zavedl k bývalé vítkovské železniční trati, kudy dnes vede cyklostezka. Říká, že na ní jde vidět městu pod sukně.

„Přijde mi, že spousta lidí nemá turisty ráda, protože zahlcují centrum, chodí na ta stejná místa. Cíl je, aby se decentralizovalo centrum, aby turisti zjistili, že třeba Karlín, Žižkov nebo Vinohrady mají super potenciál, že tu můžou vidět zajímavý věci. Centru chceme trošku ulevit. Navíc si spousta cizinců chce popovídat s místními. Na ty v centru moc nenarazíte,“ vysvětluje mi energická slečna, když se přes kancelářské budovy dostáváme do staré části Karlína. Po zastávce v kostele svatého Cyrila a Metoděje a návštěvě Korza Karlín se dostáváme do skoro legendárního tunelu mezi Karlínem a Žižkovem. V tom mi Martina popisuje snahu o to, aby cestovatelé v Praze ochutnali doopravdy lokální jídlo. „Udělali jsme novou sekci Not to do a To do. V té doporučujeme, aby si lidi místo trdelníku dali třeba rakvičku se šlehačkou, indiánka nebo laskonku, což jsou fakt české dobroty,“ říká.

Když vyjdeme z tunelu do posprejovaných ulic Žižkova, hned je cítit velký rozdíl. A to doslova, všude kolem smrdí marihuana. „No jo, to je Žižkov. Praha není jenom most a hrad,“ cituje architektka PSH a směje se na celé kolo.