Místo třídy louka, místo tužky v ruce hrábě. Žáci z Vrchlabí pomáhají hrabat vzácné horské lokality

Už jsem se také chopila hrábí a pomáhám spolu s dětmi hrabat louku. Jsou tu děti z Lánova a nacházíme se nedaleko Městského parku ve Vrchlabí. Dnešní počasí tedy úplně práci nepřeje, jako tomu bylo u skupin žáků, kteří už hrabali v uplynulých dnech. Ale dětem to vůbec nevadí.

Čtěte také

Orchidejové louky v Krkonoších jsou v péči odborníků. Ti do vzácných lokalit vyráží s hráběmi

Daniel Bílek ze Správy Krkonošského národního parku ráno dětem rozdal hrábě a vysvětlil jim, jak správně a odkud kam mají stařinu, tedy starou trávu hrabat. Děti tady čeká shrabání celé lokality a potom pro ně odměnou, kolem poledne, bude originální oběd, a tím je opékání buřtů.

Jak se žákům brzy ráno chtělo vyrazit pracovat?
S některými z nich jsem mluvila, a ti se přiznali, že je to stále pro ně lepší, než sedět ve školních lavicích a učit se například matematiku či jiné nepříliš oblíbené předměty. Jiní zase říkali, že se jim nechtělo vstávat, ale také učitelé se shodují v tom, že je určitě dobře, když se žáci zapojují do této aktivity, protože děti stráví celé dopoledne na čerstvém vzduchu.

A studenti také poznají opravdový význam a smysl této činnosti a proč tuto práci dělají. Musím ale říci, že se tu objevují i případy, kdy někteří žáci drží hrábě poprvé v rukou. A netrvalo dlouho a jedna slečna dokonce hrábě zlomila. Do tajemství hrabání stařiny se ale děti velmi rychle dostanou a vše se pro ně nakonec stane zábavou.

Hrabání 1.jpg|foto:Kateřina Kohoutová, Český rozhlas

Proč je hrabání horských luk důležité? Co by se stalo, pokud by se nepodařilo starou trávu včas odstranit?
To je to nejpodstatnější, co bylo dětem řečeno už úplně na začátku.

Čtěte také

Ovce už spásají krkonošské louky. Pomáhají tak obnovovat horskou květenu

Jde o to, že pokud by se tato práce neudělala a stará tráva neodstranila, mohlo by to ohrozit růst a zejména rozmnožování vzácných květin, jako je například prstnatec bezový s výraznými žlutofialovými krásnými květy. Dále to jsou vzácné hořečky nebo šafrány.

Když totiž tyto rostliny odkvetou, tak se vysemení a jejich semena pochopitelně napadají okolo nich. A pokud by se tráva na jaře neshrabala, tak by nová semena v půdě neměla šanci vzrůst, neměla by dostatek světla ani prostor ke klíčení. A díky uklízení stařiny se daří semena probudit, získají prostor k rozmnožování.

Byla jsem se už včera spolu s dětmi podívat na Bolkově, tedy na jednu ze vzácných lokalit, kde ještě nedávno rostly pouze tři orchideje prstnatce bezového. A už v loňském roce, právě díky pravidelnému, každoročnímu jarnímu hrabání, jich tam vykvetlo celkem třicet.