Moderní politika je hlavně marketing. Proto tu máme smrt politiky a krizi demokracie, míní filozof Fischer

8. leden 2024

„To, co mi ve vládnutí kabinetu Petra Fialy chybí, je dlouhodobější perspektiva. Ta se najednou a zvláštním způsobem zjevila po roce a půl, když premiér vystoupil na Colours of Ostrava a začal mluvit o restartu Česka. Bylo to velmi překvapivé, takže jsem čekal, že přijde i širší plán, něco, co zůstane i příštím vládám, ale to se zatím neděje,“ říká publicista a filozof Petr Fischer.

„Ale jak je vidět, tak premiérova sebekritika spočívá v tom, že se chce dívat do budoucnosti a neřešit jen dnešní den,“ doplňuje publicista v Osobnosti Plus.

Čtěte také

Aby byl spravedlivý, dodává, že předchozí vláda Andreje Babiše se zas vyznačovala vytvářením množství různých strategií.

„Například jejich Národní plán obnovy byl seznam všeho, a to za osm bilionů korun. Všichni věděli, že je to nerealizovatelné. A jen proto, aby hnutí ANO ukázalo, že něco děláme a na budoucnost myslíme, ale systematicky tam taky nebylo nic.“

„Jde mi spíš o strategické myšlení. O to, že vláda tady není jen pro sebe a své voliče na čtyři roky, ale je tady pro celou zemi, která bude fungovat i v době, kdy už o těchto politicích nebude ani vidu, ani slechu,“ zdůrazňuje Fischer.

Smysl politiky?

Nedostatek strategického myšlení byl podle filozofa vidět i v nepřipravenosti celé Evropy na útok Ruska na Ukrajinu. „Nepřipravenost EU souvisí s tím, že je to velké těleso mnoha zemí a mnoha různých zájmů, které se musí poskládat dohromady,“ uvažuje.

Čtěte také

„Zvláštní je, že jiné myšlení, nebo myšlení do budoucnosti, se tam také složitě prosazuje – a to je problém moderní politiky vůbec. Protože ta je marketingově orientovaná a spousta politiků podlehla dojmu, že se voliči dají jakoby uřídit. Protože o nich, jako o cílové skupině, víme a můžeme je modelovat a pak podle toho dělat vlastní politiku. A to je podle mě smrt politiky a důvod současné krize demokracie,“ naznačuje své úvahy.

Politik tak dnes ví, co na jeho voliče nejvíc působí, co se jich dotkne, ale také že chtějí, aby se všechno stalo pokud možno hned.

„Pak ale jde o to, co je tedy smyslem politiky? Jestli jen marketingově obsluhovat svou cílovou skupinu a nabízet jí, co chce? Nebo jestli sledovat skutečné problémy světa, naší vlastní existence, tedy státu, a jeho působení v globálnějším rozměru,“ ptá se Fischer. A sám si odpovídá, protože důležitější je druhý, globálnější smysl politiky.

„A je vlastně až pozoruhodné, že dnes řešíme problémy, o kterých víme už od 80. let – už tehdy se o nich psalo i mluvilo,“ dodává.

Čtěte také

Fischer pak srovnává americké a naše politiky.

„Politici dělali vždy, když jim šlo o voliče, marketing, respektive jich chtěli získat co nejvíc. V tom je docela instruktivní politika ve Spojených státech, protože jejich lídři většinou voliče získají nějakým svým praktickým slibem, který je navíc v dohlednu dosažitelný.“

„V Americe je to ale jednodušší, protože politika jde rychleji převést do praktického otisku,“ vysvětluje s tím, že u nás všechno trvá strašně dlouho. „Proto se tak často stává, že ,smetanu‘ pak slízne už jiná vláda.“

Heslo Restart Česka pak Fischer vlastně považuje za dobrý směr. „Premiér přece naznačuje, že jsou tady věci, které musíme jako společnost vyřešit, abychom dalších 20 30 40 let mohli být úspěšní, konkurenceschopní, aby byla i relativní spokojenost, prosperita apod.“

„Pak jsou věci, které souvisí se stavem současnosti – to znamená 20 let zanedbávání rozvoje. Také ale jisté sebeuspokojení, že se máme dobře. Ekonomové se neshodnou ani na tom, jestli je náš ekonomický systém dlouhodobě udržitelný, nebo není,“

Svět se mění

„Zkrátka, svět se mění a my potřebujeme hovořit o strukturálních změnách, což Petr Fiala vlastně pojmenovává dobře. Tj. investiční uvolnění, digitalizace apod. To všechno jsou věci na nějakém jídelním lístku,“ vypočítává s tím, že jinak se Česko stane skanzenem Evropy.

Čtěte také

„A změnit tento skanzen znamená vytvořit jiný způsob přemýšlení o světě i ekonomickém systému,“ naznačuje.

„Rozhodně ale v polovině volebního období nemůže ministr financí Zbyněk Stanjura říct, že teď už žádné velké projekty nebudou, protože je vlastně ani občané nechtějí. Ne, to je smrt politiky. To je konec.“

„Česko nemůže být ,spokojený Hobitín‘, kde bude jen klid a ani se nebudeme moc hýbat. Kdyby ano, jak dlouho to může vydržet? Obecně si myslím, že nejen naše mladší generace, ale i starší lidé vidí, že svět někam letí a že nechtějí, aby jim uletěl, a chtějí být jeho součástí – tedy zkrátka spíš letět musí, protože vystoupit z něj ani nejde,“ uzavírá Petr Fischer.

Víc si poslechněte v audiozáznamu Osobnosti Plus Barbory Tachecí.

autoři: Barbora Tachecí , lup

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.