Monografie o Hrádku u Nechanic. Je v ní vše, co o zámku vím, a ještě něco navíc, říká Martin Rejman

Jaké to bylo o Velikonocích? Užili jste si zahájení návštěvnické sezóny?
My jsme se už moc těšili a jsem rád, že k nám o Velikonocích za těch pět dní dorazilo na 2 000 návštěvníků, kteří zhlédli krásně vyzdobené interiéry. Sezóna tedy začala ve velkém, všechno proběhlo tak, jak má, stihli jsme se připravit. Za to jsme vděční.

Martin Rejman ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Vy jste přivezl dnes přivezl i krásnou, novou knížku. Jmenuje se Zámek Hrádek u Nechanic, autorem je Martin Rejman, takže je to vaše dílo.
Ano. Vznikla díky minulému roku, který se pro Národní památkový ústav nesl v duchu Harrachů. Loňský rok přinesl mnohé, nejen tuto knihu, ale také druhou publikaci, která se věnuje zase nejvýznamnějším osobnostem rodu, jmenuje se Harrachové: vznešenost zavazuje. A na mě tedy připadl nelehký úkol v onom náročném roce napsat monografii o Hrádku u Nechanic. V této nové knize je v podstatě vše, co o zámku vím, a možná ještě něco navíc. Vřele ji doporučuji.

Hraběnka Johanna Waldburg-Zeil přijela na Hrádek a zanechala nám pochvalný vzkaz v pamětní knize. Což je pro nás obrovská pochvala.
Martin Rejman, kastelán zámku Hrádek u Nechanic

Musel jste se tedy ponořit do vědeckého bádání o zámku.
Musel a musím přiznat, že rád. Protože vždy si to člověk přesouvá až na to poslední místo, pořád je zapotřebí něco na zámku udělat, uklidit, spravit. Ale kvůli této knize jsem se vydal i do rakouského archivu a nejen tam. Vydal jsem se také na rakouský zámek Rohrau, kde dodnes žije dcera posledních majitelů, paní hraběnka Johanna Waldburg-Zeil. A díky ní jsme třeba získali fotokopie původních originálních akvarelů od Rudolfa von Alta, který zachytil zámecké interiéry těsně po dokončení. Máme je v krásném, barevném provedení, takže i pro mé následovníky to bude takový opěrný bod, jak interiéry zámku obnovovat. A to je jen jeden střípek z toho všeho bádání kolem knížky.

Čtěte také

Říká se mu malá Hluboká. Zámek Hrádek u Nechanic je jako stvořený pro filmové pohádky

Koukám teď na vaše úžasné schodiště. Tak to na zámku vypadalo, když tam žili ještě Harrachové?
Přesně tak. Říkám, většina těch akvarelů pochází z let 1852 až 61, to znamená opravdu těsně po dokončení. A ono to tak vypadá v podstatě i doteď, podle této fotografii jsme vyměnili vlastně jen koberec. Dokonce jsme podle těchto akvarelů už restaurovali sedací nábytek ve Zlatém sále, chystá se obnova tapet v salonu hraběnky. Je to opravdu cenný zdroj veškeré inspirace.

Měli jste možnost i mluvit s paní hraběnkou?
Ano, paní Johanna dokonce přijela na Hrádek u Nechanic minulý rok. V podstatě v předpremiéře jsme jí představili obnovené hostinské pokoje, se zájmem si prošla celý zámek a byla asi velmi překvapena, že v poslední části obnovených hostinských pokojů se také nově bavíme o posledních dvou generacích, které na zámku žily. To znamená o jejím dědečkovi a babičce, ale také tatínkovi a mamince. V poslední místnosti, což je nyní lovecký salon, bylo vidět, že je velmi dojatá. Zanechala nám i vzkaz v pamětní knize, že je velmi, velmi spokojená, jakým směrem zámek směřuje. Což je obrovská pochvala nejen pro Národní památkový ústav, ale pro celou naši zámeckou posádku.

Císařův bratr, arcivévoda Karel Ludvík z rodu Habsburků, přespal v komnatách, které letos premiérově návštěvníkům ukážeme.
Martin Rejman, kastelán zámku Hrádek u Nechanic

Zámku Hrádek u Nechanic se také přezdívá malý kousek Anglie ve východních Čechách. Protože je opravdu postaven ve stylu anglických sídel. Vzpomněl jsem si na oblíbený televizní seriál Panství Downton.
Bezesporu. Musím ještě připomenout, že samotný zakladatel zámku, hrabě František Arnošt z Harrachu, mnohokrát vycestoval do Anglie, kde sbíral inspiraci. Původně se chtěl inspirovat zejména pro průmysl a obchodnictví, ale zaujala ho anglická architektura a tu beze zbytku implementoval do Hrádku u Nechanic. Na druhou stranu, nutno říci, že interiéry jsou zase novorenesanční, ty zase prostupuje jejich rakouská hrdost. Tedy je to krásná kombinace obojího.

Čtěte také

Náš nejmladší novogotický zámek Hrádek u Nechanic má také hodně mladého kastelána, Martina Rejmana

A ještě k tomu moderní technické vymoženosti na tu dobu. Výtah, vytahovadlo, topení v podlaze a podobně.
Ano, to všechno na zámku je. Jedná se o velice moderní sídlo a skvělé místo pro odpočinek na samotě u lesa.

Jaké novinky jste připravili do letošní turistické sezóny? Teď jste mi dal do ruky kartičku s QR kódy a obrázky. Co to znamená?
Je to záležitost, na kterou jsme velice pyšní. Je to totiž rozšíření našich služeb pro handicapované, konkrétně pro neslyšící. Tato služba v podstatě v našem kraji na státních památkových objektech chyběla. Neslyšící nyní může přijít, dostane do ruky právě tuto kartu a jde normálně s průvodcem prohlídkou a může si nahrávat QR kódy a přes telefon nebo tablet si pouštět videa, kde je vždy text pro danou místnost přetlumočen do české znakové řeči. Je to takový pilotní program, stejnou službu nyní nabízí ještě Státní zámek Slatiňany. Je to zkušební verze, ale věřím, že to zaujme. Zatím máme přeložený první prohlídkový okruh, a pokud bude zájem, tak určitě uděláme i další.

8 fotografií

Co komnaty a pokoje? Už jste zmiňoval hostinské pokoje, které měli premiéru loni?
Otevřeli jsme je při Hradozámecké noci, protože v rámci roku Harrachů byl Hrádek u Nechanic hlavní vlajková loď této celorepublikové akce. Ale ony nebyly ještě otevřeny kompletně. Chyběly tři místnosti, které se nestihly dodělat. Teď už můžeme hrdě prohlásit, že jsou hotové, tento týden jsme je konečně dokončili a jsem za to neskonale rád. Ty pokoje jsou součástí tzv. císařského apartmánu. Konkrétně se jedná o toaletní místnost, ložnici a pokoj komorníka. A mě velice těší, že jak byl minulý rok rokem Harrachů, tak letošní rok je rokem Habsburků. A právě v tomto roce otevíráme tři komnaty, které byly pro Habsburky určeny. Proto se také nazývají císařské apartmány.

Absolutně neuvěřitelné souvislosti vyvstávají. Celý objekt zámku mě neustále překvapuje. Jeho příběhy a příběhy lidí, kteří v něm žili.
Martin Rejman, kastelán zámku Hrádek u Nechanic

A to mě zajímá. Přespal na zámku někdy někdo z Habsburků?
To by bylo trochu smutné, kdyby tomu tak nebylo. Chystal se na Hrádek dokonce samotný císař František Josef, jenže to plánoval v roce 1866 a to byla kolem Hradce Králové trošku jiná práce, bylo tady jinak živo. Odehrávala se tady památná bitva. Takže císař se jel podívat spíše na ta samotná bojiště. Kdo ovšem na Hrádku přespal a měl s Harrachem, konkrétně Janem Nepomukem, důležitá jednání, byl císařův bratr, arcivévoda Karel Ludvík, který je v širokém povědomí znám také jako výstavní arcivévoda.

Čtěte také

Unikátní prohlídky pro neslyšící návštěvníky nabízí v nové turistické sezóně zámek Hrádek u Nechanic

A domlouvaly se zde dvě důležité věci. Jednak slavnostní otevření všeobecné jubilejní výstavy v Praze v roce 1891 a také otevření historické budovy Muzea Království českého, dnes bychom řekli Národního muzea, které vévodí Václavskému náměstí v Praze. Arcivévoda spal právě v těch komnatách, které letos premiérově budeme moci návštěvníkům ukázat.

Líbí se mi, jak člověk odhaluje různá tajemství, objevuje, jak je vše propojené, vše souvisí se vším. To vás asi na vaší práci také baví, když jste pustil do psaní nádherné knihy.
Absolutně neuvěřitelné souvislosti, které vyvstávají. Celý objekt zámku mě neustále překvapuje. Jeho příběhy, příběhy lidí, kteří v něm žili. Obyvatelé se mění, ale místo zůstává stejné a je na nás, abychom ho udrželi. Tak doufám, že se nám to daří. To ostatně můžete přijít posoudit sami. Máme nejen prohlídkové trasy, ale spoustu doprovodných akcí. Doporučuju podívat se na naše oficiální webové stránky Zamek-HradekuNechanic.cz.

Martin Rejman ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Kastelán zámku Hrádek u Nechanic Martin Rejman byl dnes naším hostem. Ať se vám daří, ať je turistická sezóna i letos povedená.