MUDr. Křenovský: Je lepší mít rozbitý ciferník než konečník. Pro střeva je nejdůležitější pohoda

Primář chirurgického oddělení Městské nemocnice ve Dvoře Králové nad Labem MUDr. Pavel Křenovský hovoří v naší radioporadně na téma: vyšetření trávicího traktu.

Je pravda, že už faraoni řešili svůj trávící trakt a měli strážce konečníku?

Vše, co v medicíně někde začínalo, tak to bylo buď v těchto starověkých obdobích nebo u Hippokrata. Tedy o strážcích konečníku slyším poprvé, nicméně mít zdravý konečník je velice důležité.

Ve střevu máme až 40 000 druhů bakterií, kterých je dohromady třikrát víc než buněk v těle. Obrovská populace něčeho neprozkoumaného.
MUDr. Pavel Křenovský, primář chirurgického oddělení Městské nemocnice ve Dvoře Králové nad Labem

Můj první primář, když jsem nastoupil do nemocnice ve Frýdlantu, tvrdil, že je lepší mít rozbitý ciferník než konečník. Takže je to prostě tak.

Gastroenterologie se zabývá trávícím traktem odshora až dolů. Ve středověku ale bylo letělo posvátné a nesmělo se pitvat. Takže lidé nevěděli, jak to všechno funguje. Endoskopie to ale asi posunula do úplně jiné roviny.

Čtěte také

Druhý mozek máme ve střevech. Mikroskopičtí obyvatelé střev jsou náš další zapomenutý orgán

Endoskopie je to, co v gastroenterologii licencované lékaře baví. Nicméně nejsou to jediné metody v gastroenterologii. Jako v každé medicinské disciplíně platí, že první, co by měl lékař udělat, je vyšetřit pacienta fyzikálně. Lékaři, který na vás nesáhne a nevyšetří vás, bych poděkoval za jeho drahocenný čas a rozloučil bych se s ním.

Netvrdím, že když přijdete k lékaři s kašlem, je potřeba, aby vás doktor vyšetřil přes konečník. To by pak mohl dopadnout jako pan doktor Cimický, ale na druhou stranu by vám potom soudní znalec mohl v některých případech vyčíst, že jste pacienta přes konečník nevyšetřili.

Čtěte také

Mozek a střeva spolu komunikují. Chraňme se před demencí zdravou stravou

Čili škála vyšetření je velice široká. Od fyzikálního vyšetření, o kterém jsem již mluvil, kde se vyšetřuje například stolice. Málokdo ví, že stolice má svoji klasifikaci, kdy se hodnotí charakter stolice, její zabarvení atd. Stolici vyšetřujeme i mikrobiologicky na parazity. Hodně jsou využívány zobrazovací metody, kontrastní vyšetření rentgenem, ultrazvuky a magnetické rezonance.

Ale samozřejmě endoskopické metody jsou na rozmachu a ubírají, nám chirurgům, práci. A také pro pacienta to má jistě pozitivní účinek.

Blíží se Vánoce a odborníci radí nepřejídat se. Z vašeho pohledu přibývá pacientů v tomto období?

Čtěte také

Probiotika na míru proti obezitě i covidu? Jsou to „hodné“ bakterie, které ovlivňují zdraví střev

Obecně zcela určitě přibývá, to je jasné. Ale zase na druhou stranu ve střevu je něco, čemu se říká mikrobiota. To čítá, představte si, 15 až 40 000 druhů bakterií, které v současné době nemůže ani vykultivovat. K tomu je dohromady těch bakterií zhruba třikrát víc než veškerých buněk v lidském těle. Tedy obrovská populace něčeho, co není prozkoumané.

Už se dnes ví, že to ovlivňuje psychiku, vznik psychiatrických onemocnění a samozřejmě nádorových onemocnění, střevní záněty prostě ovlivňují kdeco. V celém našem trávicím ústrojí je počet nervových zakončení srovnatelný s centrálním nervovým systémem a nachází se tam téměř třetina veškerého imunitního systému našeho organismu. Dnes už víme, že jde skutečně o komplexní orgán. Chtěl jsem říct, že to duševní nastavení je asi úplně to nejdůležitější a strava je až na druhém místě.

Co je nejčastějším problémem v oblasti trávicího traktu, se kterým k vám lidé přijdou? Jsou to vředy nebo reflux?

Čtěte také

Střevní polypy nemusí dělat potíže, ale můžou se rozvinout v něco vážnějšího. Jak na ně přijít?

V rámci trávicího traktu je nejčastějším symptomem jednoznačně bolest v nadbřišku. Pak jsou to bolesti i všude možně po břiše. Jelikož je doba, kdy se řada lidí ráda soudí, tak nemocnice jsou pojištěny na vysoké částky. Čili v podstatě kdykoliv kohokoliv někde píchne, nechci to přehánět ani bagatelizovat, ale tak je posílán na endoskopii.

Ale ta vyšetření nejsou beztrestná a mají svá rizika. Pacient u nich musí strpět určité nepohodlí, čili indikace by měly být lépe zvažovány, zcela určitě. Zase na druhou stranu jsou to metody téměř rutinní, čili dostupné, takže není důvod, aby lidé ze strachu na ta vyšetření nechodili.

Hovořil jste o psychice, která je podstatná. A také stravování. Kdybychom si měli dopřát něco, co nám vyloženě udělá dobře, co byste nám doporučil?

Vezmu to tak, kde je těch bakterií nejvíc, tedy mikrobiota, která je nejvíc ovlivněna naší stravou, a to jsou střeva, zejména tlusté střevo.

MUDr. Pavel Křenovský a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Určitě bych doporučil zakysané výrobky, okurky, okurkový lák, zelí, acidofilní mléko. To našim střevům uděláme velmi dobře. A samozřejmě vláknina, ta je podstatná.

Celou radioporadnu s MUDr. Pavlem Křenovským o vyšetření trávicího traktu si můžete poslechnout v našem audioarchivu.