Musíme se podílet na evropské odstrašovací síle, aby si Putin řekl: Na Evropu nemáme, říká Matesová

Svůj postoj k Evropě vyjádřil americký prezident Donald Trump prohlášením, že Evropská unie vznikla jen proto, aby brala Spojené státy na hůl. Proměnil i přístup Ameriky k Rusku a válečnému konfliktu na Ukrajině.

„Ta změna nazrávala dlouho,“ vysvětluje ekonomka. „Jenomže pro běžného voliče, občana – nejenom v České republice, ale ve většině zemích Evropy – je to, co se děje v globálním kontextu, nezajímavé.“

Čtěte také

Amerika předvedla za poslední dva měsíce sérii ostud. Trump se nemístně chlubí i svými neúspěchy, hodnotí investor

Evropa tak na postupné změny nereagovala i proto, že je voliči nevnímali jako urgentní. Po ruském vpádu na Ukrajinu se ukázalo, že Moskva nepovažuje za důležité udržovat ani základ mezinárodních smluv a dohod, které nám zajišťovaly bezpečnost.  

„Bohužel v posledních dvou měsících vidíme, že ani Spojené státy se necítí vázány tím, že jsou nějaké dohody,“ upozorňuje ekonomka. „Trump se vrátil k politice vlády silnějších. Rusko to chtělo vždy. Od Spojených států to po velmi dlouhé době, po mnoha desetiletích, slyšíme znovu. A evidentně to myslí vážně.“

Jana Matesová|foto:Kateřina Cibulka, Český rozhlas Plus

Jako americký prezident slíbil Trump zabrání Grónska, u kterého se předpokládá, že je obrovským zdrojem vzácných surovin. Kanada by se podle něj zase mohla stát 51. státem Spojených států.

„Myslí to zcela vážně,“ usuzuje expertka. „Rozhodl se, že Kanadu ‚vyhladoví‘ – že jí ekonomicky tak zkomplikuje život, až se nakonec mezi obyvatelstvem najde většina, která bude chtít přičlenění ke Spojeným státům. U Grónska to bude mnohem jednodušší – nakonec ještě bude Evropa pomáhat Dánsku Grónsko bránit.“

Oboustranně výhodné spojení

Evropa transatlantickou vazbu se Spojenými státy potřebuje, zdůrazňuje ekonomka. Potřebuje ji i Amerika, a to i proto, že evropský trh je nejbohatší na světě. Výdaje Evropy na obranu ale podle Washingtonu nejsou dostatečné.

Čtěte také

Drábová: Evropa potřebuje jaderný deštník USA. Spojenci se někdy nepohodnou, ale neznamená to konec

„Evropa nemůže mít se Spojenými státy vyvážený vztah, dokud se nebude podílet na obraně adekvátně svému podílu na HDP ve světě,“ zdůrazňuje ekonomka. „Z hlediska Spojených států, současné americké politiky, je Evropa na cestě do bezvýznamnosti. Ovšem je na ní, aby to změnila.“

Pokud by se transatlantická vazba udržela, na obnově evropského obraného průmyslu by podle Matesové vydělaly i Spojené státy: „Nejde jen o Evropu, jde o Tichý oceán a bezpečnost tam – Austrálie je ve velmi napjatých vztazích s Čínou. Svět je nebezpečné místo a potřebujeme být schopní odstrašit potenciální agresory.“

Čtěte také

Hrozí, že proti ruské agresi nám Trump nepomůže. Obrana země je úkol pro celou společnost, říká poradce prezidenta Kolář

Bezpečnost je první povinností jakéhokoli státu a obraný průmysl by navíc mohl nastartovat ekonomiku, připomíná expertka.

„Teď je nutné zajistit bezpečnost, ale neztratit konkurenceschopnost. Čili pokud možno to udělat tak, aby snaha o zajištění větší bezpečnosti byla zároveň nakopnutím ekonomik,“ vysvětluje Matesová a na závěr dodává:

„Musíme být schopní se podílet na odstrašovací síle evropských zemí, aby hrozby, kterými se Kreml nijak netají – má je v oficiálních dokumentech, prezident Putin o nich opakovaně nahlas mluví –, nenaplnil. Protože si řekne: Na Evropu nemáme.“

Může mít Evropa se Spojenými státy vyvážený vztah bez toho, aniž by omezila svůj sociální systém? Vyjde z aktuální situace oslabená, nebo silnější? A jak je na tom ekonomika Číny a Ruska? Poslechněte si celý pořad v audiu na začátku článku.