Myslela jsem si, že z toho nevyjdu živá, popisuje Věra Krincvajová dění na Národní třídě 17. listopadu 1989

17. listopad 2015

17. listopadu 1989 byl pátek a zatímco spousta jejích spolužáků se vydávala na víkend domů, Věra Krincvajová se připravovala na demonstraci. Dnes pracuje jako televizní dramaturgyně a producentka a ve vysílání Hosta Radiožurnálu zavzpomínala na události sametové revoluce.

„Dopoledne jsme se připravovali na další demonstraci,“ popisuje Věra Krincvajová v rozhovoru s moderátorkou Lucií Výbornou a připomíná si zvláštní energii, která visela ve vzduchu. „Celý rok byl nahuštěný atmosférou, která by se dala krájet,“ připomíná.

Tehdy studovala žurnalistiku a 17. listopadu 1989 se ocitla na Národní třídě. Zatímco v Polsku byla podle jejích slov situace zcela jiná, Československo v té době bylo ostrůvkem, skanzenem. „Do poslední chvíle jsem nevěděli, jak to dopadne,“ přibližuje události na Národní třídě.

Během demonstrace panovala úžasná nálada. Když studenti procházeli okolo Národního divadla, herci jim mávali z oken a někteří se k demonstraci přidávali. „Národní třída ale byla přepažena jednotkami, a tak jsme zastavili a nevěděli, co bude,“ vybavuje si Věra Krincvajová. V jednotě je síla, jak tehdy studenti skandovali, a proto věděli, že nemají kam couvnout.

Viděli jsme přikrytá těla a pak se řeklo, že žádné oběti nebyly, poztrácely se určité dokumenty... Nechci podporovat konspirační teorie, ale spoustu odpovědí nemám a asi mít nebudu.

„Mnozí policisté byli mladí a vyděšenější než spousta demonstrantů, ale to je samozřejmě neomlouvá,“ míní a připomíná, že dobové záběry často nezachycují příslušníky takzvaných červených baretů, tedy speciálních jednotek. „Ti si nás podali. Procházela jsem podloubím a když to začalo, nevěděli jsme, jak to skončí,“ nastiňuje.

autoři: Lucie Výborná , šše
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.