Myslivci nejsou zelení mužíčci, kteří chodí se zbraní v ruce a jenom loví. Jejich záběr je široký

Lovecký pes, jezevčík Sharm|foto:Dita Vojnarová, Český rozhlas

V olomouckých Smetanových sadech proběhla výstava o její historii, na které si návštěvníci prohlédli expozici preparátů zvěře a více než stovku trofejí. 

Předseda olomouckého Okresního mysliveckého spolku Jan Nastoupil myslivost popisuje jako záměrnou činnost člověka ve vztahu ke zvěři ve volné přírodě. „Musíme o ni pečovat, chránit ji, šlechtit a také lovit,“ vysvětluje.

Musíme o ni pečovat, chránit ji, šlechtit a také lovit.
Jan Nastoupil, předseda olomouckého Okresního mysliveckého spolku

Myslivce spojuje láska k přírodě. Jsou to biologové a ochránci přírody. „Je nám jasné, že změny nezastavíme, musíme se jim naopak přizpůsobit, a to v oblasti zemědělství, lesnictví i klimatických změn, abychom z toho my, zvěř a krajina vyšli vítězně,“ zdůrazňuje Jiří Zbořil, jednatel Okresního mysliveckého spolku v Olomouci.

Jak se stát myslivcem? Podmínkou je absolvování zkoušek, což zabere rok, rok a půl. „Dělají se z péče o zvěř, kynologie, mysliveckých tradic, zoologie, střelby a právnické legislativy,“ vyjmenovává členka myslivecké rady Renáta Hanušová s tím, že nezbytná je také praxe.

Myslivec bez psa je půl myslivce, prohlašuje Stanislav Ošťádal, majitel čtrnáctiměsíčního jezevčíka Sharma. „Právě ho připravujeme ho na barvářské zkoušky, na norování a chodíme na výstavy,“ vysvětluje s tím, že zvířeti je potřeba věnovat se denně.

Důležité je přivádět k myslivosti mladou generaci, ukazovat jim roli myslivců v krajině. „Představujeme ji v celoročním spektru činností, které vykonáváme, od ochrany zvěře, vytváření vhodných životních podmínek, zakládání políček pro zvěř, vysazování stromů a zimní péči o zvěř,“ popisuje svou oblíbenou činnost Jan Nastoupil.