„Na sociálních sítích tvoříme nová kulturní pravidla. Učíme se, někdy to přeženeme,“ říká psycholog

7. červen 2018

„Sociální sítě jsou nové téma, společnost si na ně musí zvyknout,“ říká adiktoložka Petra Vondráčková. „Žijeme uprostřed procesu změny,“ souhlasí psycholog Dalibor Špok, který společně s  Vondráčkovou přijal pozvání do studia Radia Wave v týdnu věnovaném tématu Digitální detox.

„Všichni jsme ovlivňováni světem internetu, ač si to neuvědomujeme,“ říká Špok a dodává, že sociální sítě zasahují všechny, i ty, kteří se zabývají sociálními sítěmi sporadicky. „Projevuje se to nejvíc ve zpravodajství a nejmarkantněji v politice, jak jsme mohli vidět v nedávných volbách napříč celou Evropou,“ uvažuje Špok. Oba odborníci se shodují na tom, že objektivní mez pro hranici závislosti neexistuje.

„Člověk nemusí být závislý na internetu obecně, ale spíš na jednotlivých aplikacích,“ upřesňuje Vondráčková. „Asi by se dalo říct, že jsou to spíše chlapci, kdo trpí závislostmi na počítačových hrách, dívky mohou více inklinovat k sociálním sítím, chlapci pak zase ke stránkám s pornografickým obsahem,“ uvažuje Vondráčková. Problém, který internet může prohlubovat, je problém ageismu. „Tím, že je rozvoj technologií a všech internetových aplikací rychlý, je i mezigenerační problém větší,“ říká Vondráčková.

Digitální detox, výzva 2: Sítě nemůžou za můj prokrastinovaný život. Odkládat práce se dá i offline

Jonáš a jeho výzva #2: Neodkládej to

„Udělej něco, co jsi už dlouho odkládal,“ káže druhá výzva Digitálního detoxu Radia Wave. Pokaždé, když zkontrolujete notifikace na sociálních sítích, ztrácíte tok myšlenek. Rozdělanou práci musíte začít znovu. A znovu. A znovu… Opravdu je ale tak špatné, když si občas dáte restart? To je otázka, kterou si kladu ve druhém blogu o detoxikační offline kúře.

„Předsudky vůči starší generaci jsou vnímány skrze generaci mladší, ale i ta starší má předsudky vůči té mladší,“ myslí si Špok a dodává, že starší lidé internet využívat umí, ale používají ho úplně jinak než mladí.

„Společnost má obrovské sebezáchovné stabilizační mechanismy, regulace ovšem přichází později. Nastupující generace budou problémy s internetem a závislostmi na něm řešit mnohem méně, nejvíce ohrožená je generace, které je teď 30 až 40 let. Zažila ještě něco jiného a musí se adaptovat,“ tvrdí Špok a dodává, že každá kulturní změna je obtížná.

„Zažíváme to, jaké to je, když se kultura učí reagovat. V nedávno nově představeném operačním systému pro mobilní telefony už budou například nastaveny mechanismy pro kontrolu času stráveného u jednotlivých aplikací,“ dokazuje Špok svá slova o nastupující regulaci internetu a datového připojení v našich životech.

Jak se postupuje při léčbě závislosti na internetu? Je vůbec možné být dnes internetovým abstinentem? Poslechněte si celý rozhovor!

Spustit audio

Související

Více o tématu

Mohlo by vás zajímat

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.