Nacismu a komunismu se podařilo společnost zničit, 20. století představuje úpadek, myslí si Drda

Podle Drdy dnes máme mylnou představu, že se v 90. letech dostatečně zkoumala komunistická represe a že o tom víme všechno.

Čtěte také

Novákova kniha ukazuje, že Kundera zvrácené myšlence komunismu věřil do posledních chvil, říká Vitvar z Respektu

„To je ale úplný nesmysl, protože v těchto letech se nástupu komunismu a dalšímu dění moc pozornost nevěnovala. Do určité míry byla komunistická propaganda úspěšná v tom, že se určité věci podařilo zamést pod koberec. A pokračuje to i dnes.“

Typickým příkladem je prý případ Milana Kundery, připomíná Drda:

„Stačí se podívat, jak je obtížné pro podstatnou část české veřejnosti a intelektuálních elit vyrovnat se s faktem, že Milan Kundera byl v mládí stalinista a kariérní komunista, který s největší pravděpodobností přivedl do kriminálu člověka, Miroslava Dvořáčka.“

Do určité míry byla komunistická propaganda úspěšná v tom, že se určité věci podařilo zamést pod koberec. A pokračuje to i dnes.
Adam Drda

Drdu fascinuje, jak je na tuto věc v Čechách pro tolik lidí těžké přistoupit.

Čtěte také

Odkrývání historie Rusové chápou jako útok, jako projev nevděku za osvobození, myslí si historik Mrňka

„Druhá věc je, že se vždy upře pozornost na to, aby se obhájil v této věci Milan Kundera, ačkoliv lidé často moc nevědí o podstatě té kauzy, ani o této době.“

„Ta oběť, onen pan Dvořáček, který zemřel ve Švédsku, zůstal vlastně úplně na okraji zájmu. A přitom on jen ten hrdina příběhu: odešel za hranice, vrátil se jako agent chodec, aby nějak pomohl v boji za svobodu v totalitním státě. A tento člověk byl odmáznut,“ konstatuje publicista.

Výpovědi, které se ztratily

Další důležitou souvislost s 50. lety vidí Drda v tom, že mnoho obětí komunismu zemřelo ještě v 90. letech, kdy s nimi nikdo nestihl natočit rozhovor. 

„To jsou výpovědi, které se v podstatě ztratily. To, co my sbíráme od roku 2005, bylo velmi důležité, ale už je to sběr něčeho, co zbylo.“

Čtěte také

Šéf Post Bellum Kroupa: Spousta lidí inklinuje k lepkavé ideologii, že volit KSČ nebylo špatně. To vede k zotročení

Tím pádem je „paměť národa“ už omezena. „Tím se snažím říct, že zlo toho režimu se týkalo nesrovnatelně většího počtu lidí, byly to celé rodiny, ne jen nějaký zlomek nějakých oponentů komunismu.“ 

„Ty příběhy člověku vstupují do života a vy se stáváte jejich součástí. Zajímavé je, že patnáctileté intenzivní pobývání s lidmi, kteří jsou často velmi staří, vás trochu odtrhuje od současné zrychlené a elektronické reality,“ všímá si dokumentarista.

Dnešní svět má s tím, co bylo v roce 1930, společného strašně málo.
Adam Drda

Pamětníci jsou prý často lidé velmi odlišní a představují svět, který, který už neexistuje. „A to je na tom zajímavé: dnešní svět má s tím, co bylo v roce 1930, společného strašně málo. A tito lidé jsou takové mosty z tohoto starého světa do dneška.“

Čtěte také

Revizionisté popírají komunistické násilí v 80. letech. Ale tehdy ho bylo nejvíce, tvrdí historik Kudrna

„Nacismu a navazujícímu komunismu se podařilo společnost úplně zničit. To neznamená, že by tady nebyli chytří lidé v naší generaci, ale to 20. století představuje strašlivý úpadek,“ shrnuje Adam Drda své zkušenosti s příběhy pamětníků a obětí represí dvou totalitních režimů. 

Co si Adam Drda myslí o kauze Vrbětice, jejím načasování a důsledcích pro českou politiku? Jak novinář vnímá směr, kterým se v posledních letech vydal Ústav pro studium totalitních režimů? Poslechněte si celý pořad Osobnost Plus.