Nadstandardní vztahy a jesle o patro níž. Co nás i dnes učí Koldům Litvínov o bydlení?
V Česku v současnosti řešíme krizi bydlení, téma nerovné péče o domácnost a děti i nedostupnost školek a jeslí. Do debaty se vrací téma kolektivního bydlení, zaznívají i radikální feministické hlasy, které navrhují úplný přesun výchovy mimo rodinné jednotky. V československých dějinách přitom najdeme experimenty, které nám toho o možnostech i limitech takových vizí můžou docela dost říct. Jedním z nich je Koldům Litvínov.
Koldům je unikátní stavba, o které vyšla v nakladatelství Academia nedávno obsáhlá kniha. Vlnu navštívil její autor Jan Beneš. Obří dům na úpatí Krušných hor měl přilákat zaměstnance do tehdejších chemických závodů. Má dvě bytová křídla a centrální část, v níž byly obyvatelům k dispozici služby jako jesle, školka nebo restaurace. To mělo ulevit od takzvané druhé směny, tedy domácích prací, které na člověka – především ženu – čekaly po návratu ze zaměstnání.
Čím může být dům z roku 1948 inspirací pro dnešní výstavbu? „Lidé tu měli opravdu nadstandardní vztahy, dobře se znali. Péče o děti byla taky v lecčem skutečně snazší – odvést děti do jeslí nebo školky zabralo pár minut, ty větší seběhly po schodech samy,“ vysvětluje Jan Beneš.
Ukázaly se nějaké utopické myšlenky při realizaci jako nefunkční? „Za ideou kolektivního bydlení je i feministická myšlenka, že by ženy neměly dělat tolik práce doma. To tady ale trochu selhávalo, jeden dům genderovou rovnost neudělá a v téhle době si ženy a muži byly rovní možná tak u pásu. V praxi se tedy dělo to, že po práci muži vyrazili do tamní restaurace na pivo a ženy domů, starat se o děti. A když děti uspaly, pokračovaly hledáním opilých manželů po Koldomě,“ popisuje dělbu domácích prací mezi muži a ženami Beneš.
Dařilo se udržovat v domě opravdu kolektivní život? „Za začátku ano, vstupoval do toho ale technologický vývoj nebo politické události. Třeba s vynálezem pračky společné využívání prádelen upadlo. Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy zase zavládla mezi lidmi nedůvěra. Obecně ale je představa, že všechny obyvatele budou bavit stejné volnočasové činnosti a bude jim chutnat stejné jídlo, naivní. Na tom idea Koldomu někdy troskotala.“
Je kolektivní bydlení myšlenka ze socialistického Československa, nebo tu byla populární už dřív? Poslechněte si celý díl podcastu Vlna.
Související
-
„Mám díru ve zdi. Majitel to neřeší, nemá důvod.“ Jaké je být dnes v Česku nájemníkem?
Druhou nejběžnější formou bydlení v Česku je to nájemnické. Nová epizoda podcastu Vlna hledá jeho slabá místa. Proč jsou české podnájmy tak drahé a nejisté?
-
Tiny houses: Původní skromnost a vztah k přírodě převálcovala móda a přepych, myslí si architektka
O českých a slovenských tiny housech nedávno vyšla první kniha. Jaká je u nás současná situace minimalistického přístupu k bydlení?
Více z pořadu
Mohlo by vás zajímat
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
