Naše hrdinka je novodobá Antigona, říkají tvůrci filmu Nikdo mě nemá rád
„Zajímáme se o lidi, které od sebe hlavní proud odhání. Zkoumáme jejich pohledy na to, jak je vnímá většinová společnost, a co to znamená pro jejich osud,“ říkají režiséři snímku Nikdo mě nemá rád Petr Kazda a Tomáš Weinreb. Jejich nový počin právě přichází do kin.
Do sebe zahleděný experiment, který v kině vytrpí jen hodně skalní masochisté. Poslechněte si celou recenzi Jany Podskalské
Po jejich předešlém díle Já, Olga Hepnarová jsou tu s dalším originálně pojatým příběhem outsiderů vymykajících se zavedeným škatulkám. „Olga Hepnarová i Sára z našeho nového filmu jsou sice dobře finančně zajištěné, trápí je ale pocit osamění vycházející z hlubokého nenaplnění vnitřních potřeb, a to i v rámci rodiny. Něco cítí, a zdánlivě nezapadají do okolní společnosti,“ vysvětlují filmaři a dodávají: „Vztah jednotlivce a společnosti je přítomný od nepaměti. I náš inspirační zdroj, Antigona, je v tomto ohledu naprosto signifikantní.“
Láska, která nemá na růžích ustláno
Martin a Sára se milují, jejich láska ale není bez trnů. Film Nikdo mě nemá rád je mimo jiné o přijímání jinakosti. O tom, jak ji přijímají nejbližší, jak širší okolí, jak společnost, a jak si tu svoji jinakost přijímá člověk sám. A samozřejmě o potřebě lásky. V hlavních rolích snímku se představují Rebeka Poláková a Mantas Zemecklas. Nemají přitom jednoduchý úkol – v záběrech s minimem dialogů nebo úplně bez nich musí zahrát své vnitřní pocity.
Tklivé náladě snímku pomáhají i delší záběry a zmíněné omezení nahlas pronášených dialogů. A taky vojenské prostředí, které tvoří kulisy části děje. „Abychom byli autentičtí, čerpali jsme z návyků vojáků, z jejich přirozených pohybů a chování. Armáda nám při natáčení vyšla hodně vstříc,“ pochvalují si režiséři.
Melancholii umocňuje i použitý filmový materiál – super 16
„Už od školy jsme chtěli točit na filmový materiál. Super 16 nám umožňuje zdůraznit určité vizuální kvality, jako je měkkost světla, výrazné barvy a prvek neostrosti. I tváře herců vypadají jinak, než kdyby byly zachyceny na digitál. Díky takhle vzniklé estetice můžeme diváka tak trochu i záměrně mást, vtáhnout do atmosféry, která je jak retro, tak současná. Je to, jako když posloucháte vinylovou desku: jsou tam škrábance, ale hudba zní měkce,“ popisují režiséři Tomáš Weinreb a Petr Kazda způsob své práce na filmu Nikdo mě nemá rád.
Související
-
Hermafroditismus zajímá lidstvo od pradávna, říkají režiséři Petr Kazda a Tomáš Weinreb
Mají rádi postavy, které jsou osamocené. Nikdo mě nemá rád se mělo jmenovat drama o Olze Hepnarové. Hrdinka jejich nového filmu nachází člověka, který ji má rád.
-
Filmovou přehlídku KVIFF Classics zahájí zrestaurovaný film Věry Chytilové Kalamita
Přehlídka letos reflektuje 100. výročí narození tří filmových velikánů – herců Paula Newmana a Petera Sellerse a režiséra Roberta Altmana.
-
Známe nominace na Českého lva za rok 2024. Nejvíce jich posbíraly filmy Vlny a Amerikánka
Nejvíce nominací na Českého lva, celkem 14 včetně nominace na nejlepší celovečerní film za loňský rok, má dobové drama Vlny.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.