Nashle Clifforde, bude se mi stýskat. Nahrávka Kingdom jako nekonečný prostor k tvořivému uvolnění

Rozmlžené, zdánlivě roztříštěné, experimentální kolážovité pásmo s názvem Kingdom v sobě ukrývá snahu vyrovnat se a nahlédnout zážitky i pocity spojené s dětstvím, po nichž často, až když takzvaně dojedou, může zůstat neurčitá hořkosladká pachuť kdesi na patře. „Většinou vymýšlím vizuály, texty a ten koncept ještě předtím, než ta hudba existuje,“ popisuje autorka stojící za GoodbyeClifford počátky vzniku celého projektu, jehož hlavním cílem bylo mimojiné v klidu a mimo svou dosavadní tvorbu ozkoušet jiné přístupy ve vytváření hudby. „Je to pro mě bezpečné prostředí, kde si můžu dělat úplně co chci a můžu cokoliv zkusit,“ dodává.

V hypnagogických skladbách slyšíme útržky textů, samply z přednášek i všelijaké zvuky nahrávané přes mobil, se sem tam vyplouvajícím kytarovým motivem. Kingdom vznikalo, kromě finálního masteru, celé svépomocí, autorka se při jeho produkování vydávala cestou pokus-omyl, ohmatávání si nových technických postupů.

Pamatujete animák o velkém červeném psu Cliffordovi? A co má symbolicky společného s probíraným projektem? V čem tkví největší vyýhoda a kouzlo anonymity projektu? Za jakých okolností a v jakém rozpoložení vznikalo? Jak vypadala práce na Kingdom po technické stránce? Kdo stojí za kolektivem Pocahontas a především –⁠ na co se můžeme v dohledné době těšit? Poslechněte si celý rozhovor s GoodbyeClifford a dozvíte se ještě víc!