Navnímat nebo navolat. Slova, která nepatří mezi jazykové klenoty

Proč takhle slova začínají právě předponou na-? Možná je to tím, že tato předpona nese mnoho různých významů. Většinou si to neuvědomujeme, ale saháme po ní v nejrůznějších situacích. Tvoří se pomocí ní dokonavá slovesa, nese tedy význam prostého dokončení děje jako například „psát – napsat“. Vídáme ji ale i ve významu „zvětšit objem něčeho nebo postupně, po částech shromáždit velké množství něčeho“, například napéct buchty, nasmažit řízky. Vyskytuje se i ve významu „zvýšit kvalitu něčeho, dělat něco s velkou pečlivostí“ jako například ve slovech naklidit, nažehlit, nazdobit. Ve spojení se zvratným zájmenem „se“ pak má i význam „dosáhnout velké míry děje, nebo opětovně a s oblibou provádět nějakou činnost“, jako například ve slovech nalenošit se nebo nasmát se.

Slovo „navnímat“ se v češtině vyskytuje teprve od 90. let 20. století a v posledních letech jeho frekvence roste. Předpona na- v něm má význam „dosáhnout žádoucího výsledku, vnímáním získat vyšší kvalitu“, například ve větě „Můžete tak načerpat inspiraci a navnímat atmosféru z našich akcí.“ Sloveso „nachytřit“ často najdeme ve spojení se zvratným zájmenem „se“, tedy „nachytřit se“. Tady je význam předpony trošku jiný, směřuje spíše k té pečlivosti a aktivitě, kterou musím vyvinout, abych zvýšila kvalitu činnosti, podobně jako ve slově nachystat.

Slovo „namyslet“ kombinuje význam „zvýšit množství a kvalitu“ s činností. Například ve větě „Tereza na meetingu musí namyslet s kolegy, jak bude projekt efektivně řízen.“ Musí tedy nashromáždit velké množství nápadů, a ty pak zkombinovat. A konečně slovo „navolat“ se vztahuje k procesům, při kterých se nějaké množství nebo kvalita získává pomocí volání, tedy telemarketingu. Např. ve větě: „Abyste uzavřeli jednu průměrnou objednávku, potřebovali byste navolat 12 schůzek.“ Nebo ve tvaru podstatného jména můžeme toto slovo vidět v otázce: „Jak zvýšit úspěšnost navolávání schůzek o desítky procent?“