Návrat slezské orlice. Zmizelá část památníku obětem sedmidenní války se vrací do Orlové

„Možná odhaluji staré rány, památník by ale měl znovu vyrůst,“ míní sochař. Nástrahy jsou ukryté v řemesle i historii

Do Orlové se už zanedlouho po desítkách let vrátí pětimetrová socha slezské orlice. Město si na zhotovení kamenné sochy vybralo pražského sochaře Martina Chmelaře, který nejprve musel začít se sádrovým modelem. V prvním díle zamíříme do sochařova ateliéru na Vítkově. 

„Dělící rovina je v křídle a jde až do vršku hlavy orlice. Teď se díváme na sádrový model, který je důležitý k vytvoření finální podoby v kameni. Všechno mělo hodně přísná pravidla, co se týče rozměrů. Mým úkolem bylo vytvořit model v třetinové velikosti,“ popisuje sochař.

„Sádrový model pomáhá tomu, aby člověk, nehledal tvar až v kameni. Je tam spousta nástrah, které se musí dodržet,“ dodává Martin Chmelař, jenž je zřejmě v tuto chvíli jediný, kdo už vidí obří sousoší se slezskou orlicí.

Sádrový model Slezské orlice

„Tímto postupem vzniká nové výtvarné dílo. Kdybych to měl reálně připodobnit a udělat do detailu přesně, tak se mi to nikdy nepodaří. To bych musel mít originální model fyzicky vedle sebe,“ říká.

Zničené dílo 

A nástrahy, o kterých mluví, nejsou jen v samotném řemesle, jsou ukryté v dávné historii. Impozantní dílo bylo zničeno na podzim roku 1938, kdy region po mnichovském diktátu obsadila polská vojska.

„Pro někoho možná odhaluju nějaké staré rány, ale pořád si myslím, že je to památník, který si zaslouží znovu vyrůst,“ přemýšlí sochař.

Čtěte také

„Toto už jsou fotografie, kde je vidět, jak docházelo k samotnému zničení. Na této fotce vidíme, jak socha vypadala zezadu, tady je i lano, jak to stahují dolů,“ ukazuje Martin Chmelař na několika fotografiích.

Ze sochaře detektivem

Ze sochaře se tak trochu stal detektiv. Moc fotek, které by napověděly jak postupovat, Martin Chmelař zkrátka neměl.

„To, co vidíme, je plakát, který je zvětšeninou malého rozměru fotografie, kterou jsem získal jako fotodokumentaci k vytvoření modelu,“ popisuje.

„Těším se spíš na práce v kameni, kde se teprve ukáže, co ta věc skrývá. Protože padesát tun velkého kamene, to je monument už sám o sobě. Taková větší věc mě baví,“ dodává sochař.

autoři: Andrea Brtníková , mga
Spustit audio

Související