Navrátit pražské Rudolfinum německému umění. Reportáž z přestavby budovy okupační správou
Místo hudby se tu ozývala kakofonie politických bojů. Touto větou okomentoval německý rozhlasový reportér minulost pražské budovy pojmenované po rakouském korunním princi Rudolfovi.
Rudolfinum skutečně bylo projektované jako víceúčelová budova s koncertním sálem a výstavními prostorami. Stavbu iniciovala a platila v roce 1825 založená Böhmische Sparkasse neboli Česká spořitelna a čistě německá porota vybrala paradoxně projekt dvou českých architektů Josefa Zítka a Josefa Schulze. Oba byli mimo jiné architekty Národního divadla.
Stavba byla slavnostně otevřena v únoru 1885 a umění sloužila až do konce habsburské monarchie. Po vzniku Československa se stala sídlem parlamentu, tedy Národního shromáždění. Ale už za druhé republiky parlament zanikl a německá správa si dala za úkol opět vrátit Rudolfinu jeho původní účel.
Ten už mu pak zůstal i po druhé světové válce. V rozhlasovém archivu se k této přestavbě dochoval úryvek reportáže. S historikem Milošem Hořejšem z Národního technického muzea natáčela Veronika Kindlová.
Související
-
Půlstoletí čokoládovny Orion. V roce 1941 jí k jubileu blahopřál i prezident Hácha
V roce 1891 začal kupec František Maršner se svou ženou Albínou v malé dílně v Balbínově ulici vařit ve sklepní místnosti turecký med... Tak začala čokoládovna Orion.
-
Divadlo za protektorátu: Poslechněte si úryvky z Manon Lescaut
Manon Lescaut byla jednou z nejslavnějších inscenací českého divadla za druhé světové války. Poslechněte si, jak zněla v roce 1940.
-
Rok 1940: Nařízením říšského protektora se mění názvy ulic
Od dubna 1940 se v souladu s novými protektorátními pořádky začaly v Praze, přejmenovávat ulice, nábřeží a náměstí. Jako jeden z dalších projevů germanizace Československa.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
