Alena|Mám taky zvláštní příběh. Pohádaly jsme se v práci a já jsem se dívala náhodou na televizi a byla tak taková ta vědma a tak se na mne upřeně dívala a říká - zavolejte, kdo máte problém. Nikdy to nedělám, ale ona mne tak přitáhla pohledem, že se nedalo uhnout. Ta vědma vykřikla moje jméno a říká, s těma kamarádkama, co máte, se už nekamaraďte a kupte si černý náramek. Tak jsem šla do drahých kamenů, koupila náramek a ta kamarádka zanedlouho náhle zemřela. Když jsem šla na pohřeb, chtěla jsem si natáhnout ten náramek a on se přetrhnul a korálky se kutálely po celém pokoji, některé jsem ani nenašla. Když jsem si šla náramek opravit, paní v drahých kamenech mi říkala, že to tak musím už nechat a náramek nesmím nosit.
Dagmar Vrtílková|Když byly vnučce asi 4 roky, houpala jsem ji na klíně a četla jí pohádku. Najednou mi řeka : " Babičko, když ty jsi byla malá, tak jsem tě také tak houpala a četla ti pohádku ." Pousmála jsem se a řekla jí, že to není možné, že když jsem já byla malá, ještě ona nebyla na světě. Přesto trvala na svém a řekla mi : " Ale byla, měla jsi takové průsvitné šatičky a škrtily tě rukávky a já měla bílé šaty s velkými puntíky. " V tu chvíli mě úplně zamrazilo. Doma mám fotku, jak sedím mamince na klíně, ona má bílé šaty s velkými puntíky, čte mi pohádku a já mám na sobě silonové šatičky a pamatuji si, jak jsem je nerada nosila, protože mě škrtily rukávky. Tu fotku nikdy před tím neviděla. Nedávno jsem jí o tom řekla a ona to přijala úplně klidně s tím, že teď už je jí jasné, proč si jsme tak blízké. Právě dnes mi je 67 let a tak doufám, že Vám do noční linky vnesu trochu kouzla tímto hezkým příběhem. S pozdravem a přáním všeho dobrého Dagmar
Heda|Zdravim všechny.
Mám příběhů opravdu moc.Tak aspoň tento: za chvíli končila pracovní doba,bylo 14 hodin.Byl pátek,venku překrásně,umývala jsem si šálek od kávy.Cítila jsem v mimořádnou radost.Pohlédla jsem k nebi a velmi si přála,aby takovou radost pocítili všichni lidé na světě... Vtom ze strany,z nebe vycházel paprsek a blížil se ke mně.Rozšiřoval se,až jsem v kanceláři stála uprostřed šikmého kužele doslova spojeného od nebe k zemi.Moment jsem si uvědomovala situaci,než se paprsek znovu lehce vracel zpátky skrz okno, až zmizel v nebi.
Bylo to krásné :-)
Mějte se všichni moc krásně též.
Jari|Všechny Vás zdravím na NL, zajímavé Téma. Zajímavé je že hodně posluchačů říkají že tam něco je ale nevědí co.
Dejte svůj život Jesus Christ a Vše Vám bude vysvětleno
In God mě rrust
Jari
EVA|ZDRAVÍM BORKU VÁS I NOČNÍ LINKU TEMA MĚ ZAUJALO JELIKOŽ VĚŘÍM ŽE NĚCO EXISTUJE NĚKOLIK PŘÍPADŮ KTERE SE STALY KDYŽ ZEMŘELA BABIČKA TAK SE MĚ ZASTAVILY HODINY RÁNO V NEDĚLI V 8 HOD JELA JSEM DOMŮ K BABIČCE PRO VĚCI A DOVEZLA DO NEMOCNICE A PŘIŠLA JSEM DOMU A HODINY SE ROZEŠLY JAKO BY NIC A DALŠÍ ZEMŘELA MĚ SOUSEDKA LEČITELKA A SE ZNÁKOU JSME JELY NA ROZLOUČENÍ DO KLADNA BYLO TO V TAKOVÝ KAPLI S VYSOKOU KOPULÍ A KDYŽ ZAJÍŽDĚLA RAKEV PRYČ TAK JSEM SE KOUKLA NAHORU DO TÝ KOPIULE A JANA MÁVALA A V AUTĚ JSME SE DOMLUVILY S KÁMOŠKOU ŽE JSME JI VIDĚLI OBĚ ŽE NÁM MÁVALA A DALŠÍ ASI 14DNÍ PO POHŘBU JSEM SE VNOCI PROBUDILA A JANA MĚ SEDĚLA V MODRÝCH KVĚTOVANÝCH ŠATECH A UPLNĚ JSEM O NI ZAVADILA NOHOU A TO MĚ PROBUDILO ONA BYLA LÉČITELKA KTERÁ MĚLA DAR OD BOHA MOC NÁM VŠEM CHYBÍ MĚJTE SE HEZKY EVA Z KRAKONOŠOVA
Sváťa z Brna|Dobrý pozdní večer všem linkařům a vám pane Borku tuplem.Nu což budu vyjímečně stručný.Mám to ověřeno rodinnými příslušníky že je tomu tak.Představte si že to vychází na dobrých 80% V televizi dávají sportovní přenos v hokeji , či kopané.Nevím kdo s kým hraje, ale po zapnutí přenosu v televizi a to na čase nezáleží padne do 3 minut gol.To je gol, co ? váš Sváťa
Dana|Dobrý večer všem. Já jen tak krátce - je to fakt už padesát let. Jela jsem na zájezd do Jugoslávie, bydlela u nás tatínkova maminka, říkalo se u nás stařenka, tak jsem uvařila oběd a poobědvali jsme a přišla stařenčina sestra a tak se jí pochvalovala, jak se dobře najedla, jak jsem šikovná, ačkoliv do té doby mne nikdy nechválila. Já jsem odjela a na druhý den kolem druhé odpoledne, jak jsme leželi už na pláži, tak najednou mne něco tak pohladilo po tváři a obešla mne zima. Když jsem přijela za deset dní domů, hned jak jsem otevřela dveře, tak říkám, já už vím, co se stalo, že zemřela stařenka? a určitě v úterý po obědě. Já jsem to přesně cítila, stařenka se se mnou předčasně tou pochvalou za oběd rozloučila, věděla už, že nebudu doma.
František |Dobrý den, jako záchranáři se mi mnohokrát stal zázrak. Ať už při řízení sanitního vozu. V těch nejkritičtějších situacích kdy mám tzv. 6 smysl a vyloženě cítím věci které se stanou. A zažil jsem případy, které měli dle lékařské vědy skončit špatně a lidé je přežili. Mám i dar diagnostiky kdy s minimem diagnostických přístrojů v sanitním voze a s vědomostmi urcim správnou diagnózu. Krásný večer František
Jana Jirkov|Dobrý večer Borku a vespolek. Já věřím na zážitky mezi nebem a zemí. V souvislosti s dnešním tématem se mi kdysi jako 10leté holce zdál velmi zvláštní sen, ve kterém se mi zjevila naše zesnulá sousedka a měla zdvižený ukazováček a vypadala jako by mne chtěla před něčím varovat. Ano možná si říkáte, že ten sen není nikterak zvláštní, ovšem nedlouho po tomto snu přišla má babička o nohu, měla sice těžký diabetes, takže se to dalo předpokládat, ale já ten sen dodnes beru jako takové zvláštní varovné poselství ze záhrobí....
frantisek svaricek|Dobrý večér p.Borku a posl.N.L. Vite kdy můj rozum je bezradný a zůstává stát?je to hlavně večér kdy vzhlédnu na oblohu a udělám si takovou představu o mimozemštanech a jiných planetách a životech na nich,jakou tam probíhá formou,a tady mě zůstává rozum stát.Věřím tomu že na mnoha planetách nějaká forma života exzistuje ,ale člověk by dotoho neměl zasahovat,mohlo by to mít neblahý vliv na naši planetu,přece jsme ve vesmíru jenom malá kulička ,tak si ju hlídéjme .ZDRAVÍ FRANTIŠEK ZE ŽIDLOCHOVIC.
Michal Sedlák z Myšlína|T(aj)emnou noc všem! K úvahám o tom, co je mezi nebem a zemí, mě vedou životní náhody. Nejvíc ty moje vlastní, osobně prožité. Mně, tobě, pánům i kmánům, zkrátka každému se dějí náhody. Zdá se však že častěji, než našeptává intuice. Když mi zvídavý školák položí otázku, proč je tolik náhod, podám mu výklad o tzv. narozeninovém problému, respektive paradoxu. Je to skutečný termín z teorie pravděpodobnosti. Ve skupině pouhých 23 náhodně vybraných lidí existuje 50procentní pravděpodobnost, že dva z nich slaví narozeniny ve stejný den. Jde totiž o souběh dvou náhodných jevů. Pokud se ovšem ve stejně početné skupině pátrá po člověku, který se narodil v tentýž den jako jeden konkrétní, je třeba daleko většího štěstí. Pro hazardní hráče je špatnou zprávou, že tuhle skutečnost nelze využít. Hráči rulety si můžou připomenout číslo 666. Takzvané ďáblovo číslo. Náhodou je součtem všech čísel na ruletovém kole. Opravdu jen náhodou? Ruleta je ďáblův vynález. No a kdyby snad někoho napadlo otvírat brány do jiných světů... Temné síly není radno pokoušet. Aby neublížily.
Marta z Pardubic| Jeli jsme autem do Prahy. Manžel,já a vzadu seděly obě babičky. Všechno bylo zalité sluncem až do chvíle,kdy se na silnici objevila dvě spojená kola ,která se uvolnila od náklaďáku. Babičky se vzadu náramně bavily,ale nám zmrzl úsměv na rtech. Kola se bleskově řítila přímo na nás. Manžel se jen pevněji chytil volantu,protože nemohl proti blížící se katastrofě vůbec nic dělat. Katastrofa se blížila příliš rychle, nestihla jsem ani dát signál dozadu. Hrozné očekávání !!! Ale zasáhla zřejmě vyšší moc a těsně před autem kola uhnula doleva do pole ,odpojila se a nekonečně dlouho se točila na místě. Viděli jsme to ,protože manžel zastavil na krajnici, abychom se vzpamatovali. Možná ,že je opravdu něco mezi nebem a zemí....
Hana Šlefrova |Dobrý večer.
Já jsem přesvědčená, že mezi nebem a zemí je vzduch.
Sylva|Dobrý večer, takových "drobností" jsem zažila už řadu, Třeba jak se mi přes noc objevila doma ztracená rukavička a na ní ležela i ta neztracená kterou jsem večer dala jinam (doma jsem byla sama). Zajímavá věc se stala když jsem hlídala vnoučka u nich doma. Hrál si se stavebnicí, z níž složil jakýsi šíp, ten vystřelil a už jsme ho nenašli. Hledali jsme pod skříněmi , kolem topení u okna a zkrátka všude. Už jsme to vzdali a najednou ten šíp s další, dříve ztracenou hračkou byl zapíchnutý v topení na viditelném místě, kam jsme se předtím dívali čtyřikrát. "Vidoucí" kamarádka léčitelka mi pak popsala modrookou bytost-muže, kterého jsem údajně přivolala a ten ještě nechal vzkazy pro rodinu které se později naplnily....
Už si takových věcí moc nevšímám, asi si začínám zvykat, takže mě nerozhodí když mi bezdůvodně spadne věšák s oblečením nebo každou chvíli doma něco bouchne a nic tam není....Dobrou noc - pro věřící: doporučuji se ke spánku uložit do "Boží náruče" a spíte jako andílek :-)
