Nejen pro studenty, ale i pro knihaře znamenají závěrečné práce bezesné noci

„Studenti nestíhají a potom to chtějí všechno rychle. Děláme přesčasy, někdy tady i spíme. Svátek práce slavíme opravdu prací, usmívá se majitelka dílny Markéta Šnirychová.

V dílně olomouckého knihařství je rušno. Silný muž krájí obrovskou řezačkou lepenku a plátno na budoucí desky.

Ženy u tří dlouhých pracovních stolů sešívají vnitřní listy práce, lepí hřbety i budoucí desky. Těm pak vtiskují zlatá a stříbrná písmena na speciálním lisu.

Nejrychleji dokáží práci svázat za hodinu. Nejčastější zakázky jsou ale do druhého dne nebo desky vyrobené předem. „Student si zadá desky po internetu nebo osobně, potom jen přijde s vnitřky, svážeme a v pohodě odejde,“ říká Markéta Šnirychová.

Šestadvacetiletý Daniel studuje filmovou a divadelní vědu. A svou diplomku odevzdává pozdě: „Původně to mělo být ve čtvrtek, ale kvůli nějakým vnějším problémům je to dneska. Chtěl jsem si ale splnit aspoň ten cíl tu práci odevzdat. Je totiž možné, že to ani nebudu obhajovat. Důvodem je prodloužená doba studia, školní řád a pochybnosti a nezodpovědnost ze strany studenta.“

Knihařské dílna, kde v těchto dnech svazují diplomky|foto: Monika Tomášková

Svou závěrečnou práci úspěšně dopsal i devětačtyřicetiletý pan Stanislav, který dokončuje studium Charitativní a sociální práce:„Více než dvacet let pracuji v sociálních službách na různých pozicích a bylo potřeba si dodělat vzdělání. Dílem mě tlačili, dost často jsem si říkal, že vzhledem ke svému věku jsem se měl víc bránit a hrát na odpracovanou praxi. Nakonec jsem na to kývnul, tak teď už mi nezbývá nic jiného, než dělat, co se dá.“

Jen na Univerzitě Palackého v Olomouci by mělo svou práci odevzdat asi pět tisíc studentů.

Knihařské dílna, kde v těchto dnech svazují diplomky|foto: Monika Tomášková