Nejotrávenější lesy v Česku jsou v Orlických horách

Akvakultura, známá také jako vodní farmaření, je pěstování vodních organismů – například ryb, korýšů, měkkýšů, řas a vodních rostlin – v kontrolovaném prostředí. V takovém prostředí nehrozí vylovení některých ohrožených druhů ryb, jako tomu je u tradičního rybolovu. Její kritici ale varují, že akvakultura může poškodit životní prostředí a dostat do volné přírody nemoci a invazivní druhy. V případě úniku jen několika málo exemplárů dochází k jejich rozšíření ve vodách, kam nepatří. V nich pak nemají přirozené nepřátele a silně tak narušují ekologickou rovnováhu. FAO ale doplňuje, že tomu lze zabránit vhodnou regulací a monitorováním.

Podle Manuela Barange, vedoucího oddělení rybolovu a akvakultury FAO jsou ryby vhodnou ekologičtější alternativou. Oproti suchozemským zvířatům má jejich chov menší dopad na životní prostředí. Zároveň jsou vodní živočichové pro miliony lidí na celém světě důležitým zdrojem bílkovin.

Přibližně 90 % vodních živočichů, kteří jsou chováni nebo loveni, je určeno pro lidskou spotřebu. Zbytek se využívá k jiným účelům, například jako krmivo pro jiná zvířata nebo rybí tuk.

Podle posledních údajů však bylo v roce 2021 označeno 37,7 procenta rybích populací v mořských rybolovech za přelovené, což znamená, že jsou loveny rychleji, než se stíhají přirozeně obnovovat. To způsobuje jejich pokles a ohrožení. Tento trend nepřetržitě roste od roku 1974, kdy bylo přelovených jen deset procent populací, dodala FAO. Mezi nejčastější ryby, které se loví ve světových oceánech, mořích, řekách, jezerech a rybnících, patří sardel peruánská, tuňák pruhovaný a aljašský mník.

Podle agentury Associated Press má půst jediné pravidlo: Udělejte si seznam nepotřebných věcí, za které nebudete po určitou dobu utrácet, a dodržujte ho. Nepotřebné věci mohou pro každého vypadat jinak. Někdo se může vzdát rychlého občerstvení, někdo může začít místo autem jezdit na kole.

Jednou z účastnic výzvy je kreativní ředitelka Elysia Beman z Brooklynu. Ta se rozhodla, že musí radikálně změnit své výdajové návyky poté, co se jí nahromadila sbírka značkového oblečení, a na kreditní kartě se objevil pětimístný dluh. Její slib nenakupovat zahrnoval zákaz nákupu nového oblečení i pořizování make-upu a vlasových přípravků, dokud ji nedojdou ty, co má. Omezila i společenské akce, na kterých se musí platit vstupné.

Omezením nákupů můžete nejen ušetřit peníze, ale i životní prostředí. Omezení zavedené na kosmetiku vás přiměje k tomu, abyste spotřebovali to, co už máte. Výsledkem je méně odpadu a méně cest do obchodu. Stejně tak se mnohem lépe můžete vyhnout i tzv. „fast-fashion“. Půst vám taky může pomoct od impulzivních nákupů. A přinese vám lepší pohled na to, co opravdu potřebujete.

Pokud se chcete půstu zúčastnit je podle CBS News důležité najít své slabiny. Co pravidelně kupujete a je to zbytečné, nebo nezdravé? Potom si musíte stanovit nějaká pravidla. Můžete se vyhnout nákupu nepotřebných věcí po dobu jednoho týdne, jednoho měsíce nebo jednoho roku. Nebo můžete zkusit úplně jiný přístup. A podle toho si stanovte i své cíle.

Zbytečné nakupování také podle CBS mohou často podnítit reklamy a influenceři na sociálních sítích. Je tedy na zváženou, jestli si nedat pauzu i od nich. Jakmile se vydáte na cestu spoření, pravděpodobně zaznamenáte spoustu nečekaných výdajů. Pokud se vám občas něco nepovede, je to v pořádku. Buďte k sobě při budování tohohle nového návyku laskaví.

Na trh přichází každý rok víc než 1 000 nových chemických látek a sloučenin, které je potřeba otestovat. Podle profesora toxikologie na Johns Hopkins University v USA Thomase Hartunga by vyškolené systémy umělé inteligence mohly být schopny určit toxicitu nové chemické látky bez nutného testování.

Systémy umělé inteligence samozřejmě nejsou v určování chemické bezpečnosti dokonalé. Jedním z problémů je jev známý jako „data bias“. Ten může přicházet v moment, kdy systém umělé inteligence a jeho algoritmy byly vyškoleny na základě zdravotních údajů převážně jedné etnické skupiny. Hrozí pak, že její výpočty nebo závěry se nebudou zcela vhodné pro osoby z jiného etnického prostředí.

Profesor Hartung ale upozorňuje, že i testování na zvířatech může být stejně zavádějící. Například lék na artritidu Vioxx prošel fází testování na zvířatech. Ale po následném testování na lidech byl nakonec stažen z prodeje. Studie totiž ukázaly, že dlouhodobé užívání vede ke zvýšenému riziku infarktu a mrtvice. Pokud látka projde testy na zvířatech, testuje se na lidech. A pokud testovaná skupina nebude dost diverzifikovaná, zmiňovaný „data bias“ může přijít i při „manuálním“ testování.

Jedním z projektů umělé inteligence, který se snaží nahradit budoucí testování na zvířatech, je AnimalGAN. Cílem softwaru, který vyvinul americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv, je přesně určit, jak by krysy reagovaly na danou chemickou látku. Umělá inteligence byla vyškolena na základě údajů od 6 442 skutečných potkanů v 1 317 scénářích ošetření.

Podobně pracuje mezinárodní projekt s názvem Virtual Second Species. Vytvořil virtuálního psa s umělou inteligencí, který je trénován na základě údajů z historických výsledků testů na psech.

„Hněv byl démonizován zejména u žen,“ uvedla organizátorka setkání Mia Banducciová na svém kanálu Mia Magik na YouTube.

Sezení začíná dechovými cvičeními a poté účastníky vybízí k uvolnění skrytých emocí a hněvu. „Váš duch je sopka, nechte se vybuchnout!“ Banducciová křičí na účastníky a její hlas postupně přehlušují zvuky křiku a úderů holí. Některé ženy začínají nekontrolovatelně vzlykat. Jiné klečí na zemi a pokrývá je bláto. Pár z nich mělo dokonce na rukou řezné rány a modřiny.

Rituál vzteku měl na TikToku a YouTube velký ohlas, některá videa získala více než 39 000 lajků. „Doslova jsem se rozbrečela, když jsem to viděla, potřebuju to,“ uvedla na sociální siti jedna ze sledujících.

Před pár lety se Kimberly Helmusová poprvé zúčastnila Rituálu vzteku po svém rozvodu. Od té doby si tuto zkušenost zopakovala ještě dvakrát. „Je to opravdu místo, kde můžete být divokou ženou a nikdo se na vás nebude dívat jinak než s láskou, přijetím a péčí,“ řekla Helmusová.

Banducciová provádí rituály vzteku již několik let ve Skotsku a tento trend se začal šířit po celém světě. Vztekat se na organizované akci však není levné. Pobyt, jehož součástí je i rituál, vyjde na 2 až 4 tisíce dolarů (asi 45 až 90 tisíc korun). Poměrně vysoká cena vyvolala na sociálních sítích smíšené reakce.

Významným aspektem rituálů vzteku je tzv. terapie prvotním křikem, který v 70. letech 20. století vyvinul psycholog Arthur Yanov s cílem uvolnit potlačené trauma. Podle psycholožky Stephanie Sarkisové mohou být rituály vzteku katarzní, nejsou však vhodné pro každého. Podle ní může být pro některé lidi přínosnější praktikovat uklidňující strategie, jako je hluboké dýchání, chůze nebo poslech meditační hudby.

Silný tropický cyklon Ilsa, který zasáhl ostrov Bedout v západní Austrálii v minulém roce, měl na svědomí pokles několika tamních populací mořských ptáků. A to o alarmujících 80 – 90 procent.

Studie publikovaná v časopise Communications Earth & Environment zjistila, že tato úroveň ztrát by mohla být pro populace mořských ptáků neudržitelná. Pravidelnost a intenzita cyklónů se v důsledku globálního oteplování zvyšuje. Extrémní vítr, silné deště a obrovské vlny narušují hnízdní cykly mořských ptáků. Populace ptáků mají přitom zásadní význam pro udržení tropických útesů a vědci varují, že jejich úbytek by mohl způsobit další tlak na ekosystémy.

Hlavní autorka studie Jennifer Laversová řekla: „Je to alarmující. Bedout je sice jen malý ostrov v odlehlé oblasti Austrálie. Z toho, co se tady stalo, se ale můžeme hodně naučit. V mžiku jsme přišli o více než 20 000 zvířat,“ dodala. „Průzkumy ostrova v průběhu tří měsíců jasně ukazují, že obnova bude pomalá a pravděpodobně ji přeruší další cyklon,“ vysvětlila.

Populace mořských ptáků jsou životu v oblastech s výskytem cyklónů přizpůsobené. Vyšší četnost i síla bouří, způsobené změnou klimatu, ale bude mít vliv na schopnost ptačích kolonií se zotavit.

Vodopád je hlavní turistickou atrakcí v severní a střední části čínské provincie Henan. Park má hodnocení AAAAA - nejvyšší, které ministerstvo kultury a cestovního ruchu v zemi turistickým atrakcím uděluje.

Zdroj vody ve vodopádu, který je na webových stránkách parku popisován jako „Mléčná dráha letící dolů“, se objevil na videu na čínských sociálních sítích. Je na něm vidět potrubí, které přivádí vodu k 314 metrů vysokým vodopádům. Ukazuje, že úchvatný vodopád není tak autentický, jak se návštěvníci dosud domnívali.

Vedení horského parku na video reagovalo a vysvětlilo, že změny v období sucha si vyžádaly dodatečné posílení vodopádů. „Chtěli jsme zaručit, aby se v každém ročním období vodopád předvedl veřejnosti ve svojí nejkrásnější podobě,“ uvedli a dodali, že vodopád prošel „pouze drobným vylepšením v období sucha“.

Zatímco video mnoho lidí v Číně šokovalo, jiní na sociálních sítích reakci parku ocenili. „Pramen vodopádu stejně není to, na co se lidé přišli podívat“, uvedl jeden z uživatelů sítě Weibo. Zaznívá ale i kritika. „Je to neúcta k přírodnímu řádu a neúcta k turistům,“ napsal další z uživatelů Weibo. „Jak by se toto mohlo ještě nazývat vodopádem č. 1,“ komentoval další uživatel.

Není to poprvé, co se v Číně používají umělá opatření, aby se trochu pomohlo slavným vodopádům. Vodopád Huangguoshu v jihozápadní čínské provincii Guizhou také trpěl v období sucha. V roce 2004 proto místní správa nechala postavit přehradu, která má zajistit vodopádu plynulý průtok vody.

Castor uvedl, že během jízdy spadlo několik krup o velikosti baseballového míčku, včetně jedné, která mu rozbila čelní sklo.

Předpokládá se, že tato mohutná kroupa je novým rekordem amerického státu Texas, který překonává 16,25 centimetrový exemplář nalezený v roce 2021 ve městě Hondo. Musí to ještě potvrdit skupina výzkumníků, jejíž součástí je i klimatolog státu Texas.

Největší dosud zaznamenaná kroupa ve Spojených státech měla údajně průměr asi 28 cm a vážila téměř přes 900 gramů. Podle Národního centra pro informace o životním prostředí byla objevena v červenci 2010 poblíž města Vivian v Jižní Dakotě.

Pracovníci jsou přesvědčeni, že umělá inteligence má obrovský potenciál pro konání dobra, ale obávají se, že bez náležitých bezpečnostních opatření může tato technologie umožnit vznik celé řady škod.

„Bojím se. Byl bych blázen, kdybych se nebál,“ řekl Daniel Kokotajlo, signatář, který v dubnu odešel z OpenAI poté, co ztratil víru, že vedení společnosti bude s její technologií zacházet zodpovědně.

VOX připomíná, že v poslední době odešlo z podobných důvodů několik dalších zaměstnanců, kteří dbali na bezpečnost, což posílilo obavy, že OpenAI nebere rizika této technologie dostatečně vážně.

Šest signatářů je anonymních, včetně čtyř současných a dvou bývalých zaměstnanců OpenAI, právě proto, že se obávají odvety ze strany společnosti.

Mluvčí společnosti OpenAI sdělil serveru Vox, že současní i bývalí zaměstnanci již mají k dispozici fóra, kde mohou vyjádřit své názory prostřednictvím úředních hodin vedení, schůzek s představenstvem a anonymní horké linky pro bezúhonnost.

Zaměstnanci OpenAi si podle VOXu stále častěji všímají, že „kultura bezpečnosti ustoupila do pozadí před nablýskanými produkty a výdělkem“ –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jak doslova píše Jan Leike, který do nedávna vedl tým pro sladění společnosti.

S problémy AI by mohla pomoci regulace. Podle VOXu ale sama o sobě nemusí stačit. Zákonodárci často nerozumí rychle se vyvíjejícím technologiím natolik dobře, aby je mohli dostatečně regulovat.

Proto chtějí zasvěcení pracovníci společnosti získat právo varovat veřejnost. Mají přístup k vyvíjející se technologii z první řady a rozumí jí lépe než kdokoli jiný. Pokud budou mít právo mluvit o rizicích, která vidí, mohou být společnosti více motivovány brát tato rizika vážně.

Celkově budou do energetických zdrojů v roce 2024 investovány asi 3 biliony dolarů. Kromě už zmíněných dvou billonů na obnovitelné zdroje půjde zbývající billon do uhlí, plynu a ropy. To je podle agentury Bloomberg stále příliš vysoká úroveň na to, aby byl svět schopný dosáhnout stanovených klimatickým cílům.

V čele stojí solární energie. Investice do této oblasti dosáhnou v letošním roce 500 miliard dolarů, což je více, než kolik peněz plyne do všech ostatních technologií výroby elektřiny dohromady.

Největší podíl na investicích do čisté energie bude podle zprávy připadat na Čínu, která v letošním roce investuje přibližně 675 miliard dolarů, a to v důsledku silné domácí poptávky po solární energii, lithiových bateriích a elektromobilech.

Přesto investice do čisté energie v ostatních rozvíjejících se a rozvojových ekonomikách zůstávají nízké a dosahují přibližně 320 miliard dolarů. To je podle zprávy IEA pouze 15 % celosvětového objemu.

K dosažení cíle nulových čistých emisí uhlíku do roku 2025 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a omezení růstu globální teploty na 1,5 stupně Celsia oproti době před industriální revolucí –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ by bylo třeba snížit výdaje na fosilní paliva na polovinu a na obnovitelné zdroje energie by bylo třeba vynaložit dalších 500 miliard dolarů ročně.

„Když se podíváme na tyto trendy, je to rozhodně povzbudivé, ale jsou nedostatečné, k dosažení trajektorie 1,5 stupně máme ještě daleko,“ řekl pro Bloomberg výkonný ředitel IEA Fatih Birol.