Nejstarší datovaná výšivka na Moravě pochází ze 17. století. Je uložená v třebíčském muzeu
Muzejní skladiště často skrývají poklady, které návštěvníci expozic a výstav uvidí jen při výjimečných příležitostech nebo vůbec nikdy.
Týká se to i plátna, mezi jehož výšivkami se skrývá letopočet. Dokazuje, že jde o nejstarší výšivku na Moravě a je uložená v muzeu v Třebíči.
„Je to kostelní výšivka, která se do muzejních sbírek dostala v roce 1946,“ říká Eva Kolajová z Muzea Vysočiny Třebíč. Do sbírek moravskobudějovického muzea tehdy plátno věnoval farář Josef Opletal. Jde o obdélník lněného plátna o rozměrech 117 x 94 centimetrů. Výšivka je také bílá, šitá lněnou nití. Později byl doplněný jen malý červený křížek, pak pravděpodobně i krajka, kterou je výšivka po třech stranách obroubená.
Srpen roku 1673 a Maria Theresia
Výšivka má pravidelně rozmístěné vzory v rozích i po stranách. „Bordura je tvořená linkou, která je doplněná vlnovkou a střídají se motivy lístečků a čtyřlístků,“ ukazuje muzejnice. Vzor je vyšitý i uprostřed plátna.
Důležité jsou ale nápisy na všech čtyřech stranách. „Maria Theresia, schneidern, nata, 9. august 1673,“ čte Eva Kolajová s tím, že není jasné, zda jde o datum vyšití nebo například narození vyšívačky. Každopádně právě tento letopočet dělá z plátna nejstarší datovanou výšivku na Moravě.
Výšivka čekala na své znovuobjevení v trezoru
V depozitáři třebíčského muzea je výšivka uložená v zásuvce naplocho, a je chráněná nekyselým papírem. Chráněná byla výšivka už po přesunu z Moravských Budějovic. „Byla uložená v trezoru třebíčského muzea,“ říká Kolajová s tím, že díky této ochraně se na exponát pozapomnělo při zavedení nové evidence a nedostala číslo.
Po přestěhování do nového depozitáře tak bylo vzácné plátno v podstatě znovu objeveno.
Související
-
Ani křížkový steh, ani pravidelný vzor. Intuitivní výšivka vzniká zcela spontánně
Výšivka tvořená jako malba obrazů je něco, co naši předkové neznali. Ukazuje ji výstava v Horáckém muzeu v Novém Městě na Moravě.
-
Na most k zámku v Náměšti se vrátily záhadné sochy. Původ patrně egyptských výjevů odborníci neznají
Může mít něco společného Náměšť nad Oslavou a starověký Egypt? Podle jedné z teorií by tou spojnicí mohly být sochy na mostě před vchodem do zámku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.