Než se z králičí kožky stane měkoučká kožešina, musí ji člověk vzít do ruky dvacetkrát
Zpracování kůží má v Brtnici a okolí tradici. Věnuje se mu i Stanislav Novotný, který se letos dokonce stal Mistrem tradiční rukodělné výroby. A je pravda, že v jeho firmě v Uhřínovicích je té ruční práce opravdu hodně.
"Kolem roku 1923 to koupili Kopřivovi. Potom se tady začaly zpracovávat kůže nahladko," říká Stanislav Novotný. On sám objekt v Uhřínovicích koupil v roce 1994. Místo má ale ještě starší historii. Collaltové z Brtnice tam měli bažantnici a honitbu. Ostatně, v hájence staré tři sta padesát let dnes Stanislav Novotný bydlí. Po znárodnění se ve firmě Kopřivových usídlily Sběrné suroviny. "Těžili stříbro z filmů," dodává.
Stanislav Novotný původně s kůžemi pracovat nechtěl. Lákalo ho dřevo. Jak to tak ale bývá, převzal řemeslo po otci, který pracoval v brtnické Snaze. Dnes se věnuje zpracování především králičích kůží, které pocházejí z výkupů od drobných chovatelů z celé republiky. Výsledkem jsou pak většinou polotovary pro další výrobce. V Uhřínovicích se ale šijí například i ledvinové pásy nebo teplé vložky do bot.
Proces, při kterém se z vykoupené králičí kožky stane měkoučká kožešina, není nic jednoduchého a je v něm spousta ruční práce. Člověk ji do ruky musí vzít alespoň dvacetkrát. "Tady jsou hašple. Tam je osm set litrů vody, to má vrtuli. Kůže musí mít v tý vodě neustálý pohyb," ukazuje Stanislav Novotný na jednu z nádrží v hale, a vysvětluje další postup, jehož každý krok sám ovládá. "Každou kůži si musíte dát na stůl a takhle projet proti srsti. Vidíte, jak se vrací? To zvíře bylo zdravé, vlas je pružný," ukazuje ve skladu jednu z hotových kožešin.
Související
-
Za jednu králičí kožku dnes nabízí výkupci deset korun, na vesnicích je stále můžete potkat
Bývaly doby, kdy výkupci králičích kožek projížděli vesnicemi s hudbou a amplionem. Kdo si dal trochu práce s vyděláním zvířecí srsti, mohl si na prodeji přivydělat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
