Než znovu zasejete do skleníku saláty, kedlubny a rajčata, vyměňte uvnitř zem, doporučuje půdní biolog

27. únor 2024

Aby půda byla živá a zdravá, aby nám dávala výnosy, jaké očekáváme, a zároveň abychom ji nevyčerpali pro budoucnost, sestavil půdní biolog Miloslav Šimek z Jihočeské univerzity a českobudějovického Biologického centra Akademie věd seznam sedmi principů péče o půdu. Uplatní je zemědělci, ale i obyčejní zahrádkáři.

„Prvním a hodně důležitým principem je střídání plodin. To znamená nepěstovat na jednom pozemku stále totéž. Pokud se pěstuje jedna plodina, nebo plodiny podobné, v zemědělství třeba pšenice a ječmen, dojde k únavě půdy, vyčerpání živin,“ uvádí Miloslav Šimek.

Půdní biolog Miloslav Šimek

I na zahrádkách máme podle něj jedno místo, kde plodiny příliš nestřídáme – skleník. „S blížícím se jarem zahrádkáři ožijí a začnou vysévat první saláty, za pár týdnů vysadí kedlubny a další plodiny, po nich plánují plodovou zeleninu. Proto většina lidí skleník má, aby si vypěstovala rajčata, papriky, okurky. A po nich, v září, se dají při troše šikovnosti vypěstovat ještě krásné podzimní saláty,“ popisuje biolog. 

„Jenže tím na pár metrech čtverečních pěstujeme stále tytéž plodiny,“ upozorňuje. „Já to vidím doma, moje žena to dělá stejným způsobem. A nechce slyšet, když jí říkám, aby třeba na jeden rok vysela do skleníku jetelotravní směsku. To je pro ni nepřijatelné,“ směje se.

Máme ale podle něj i jiné možnosti. „Můžeme půdu ze skleníku vyvézt a navézt jinou, odpočatou – to je výborný způsob pro malý skleník. Nebo si můžeme skleník masivně vyhnojit organickým hnojivem, a tím se efekt toho, že plodiny úplně nestřídáme, vyruší,“ radí.

Přestěhujte trvalky i rybíz

Zahrádkářům Miloslav Šimek jako nejlepší hnojivo doporučuje kvalitní kompost. Můžou si ho vyrobit sami, přičemž se nemusí bránit kuchyňským zbytkům rostlinného i živočišného původu, trávě ani plevelu, který je dobré do kompostu vhazovat i s trochou hlíny v kořenech, protože zem kompost zkvalitní. „Skladba kompostu by měla být pestrá. Když takový kompost vydatně aplikujeme, tak on půdu obnoví, zmladí, vrátí jí sílu,“ dodává.

Na zahradách ale nepěstujeme jen plody, nýbrž třeba i květiny. Vyplatí se střídat také trvalky, které si na záhonech našly své místo a obývají ho i desítky let. „Únava půdy platí pro květiny, stejně jako třeba pro rybíz a maliny. Určitě není dobré pěstovat je stále na stejném místě. Ony už tam potom ani neporostou. Půda se unaví, zkrátka chce to změnu,“ vysvětluje biolog.

Čtěte také

K dalším jeho principům péče o půdu patří pěstování bobovitých plodin a jetelovin, jako jsou hrách, čočka, jetel nebo vojtěška. Hlízky na jejich kořenech dokáží doplňovat do půdy dusík.

Třetím pravidlem je zmiňované organické hnojení kompostem nebo chlévskou mrvou. Čtvrtým bodem, na který mnozí zapomínají, je vápnění kyselých půd. Podle profesora Miloslava Šimka je dobré aplikovat drcený vápenec jednou za tři roky do záhonů i na trávníky a vyrovnat tak pH.

Za pomoci organického hnojení lze také kontrolovat optimální množství minerálů v půdě, což je bod číslo pět. Pod šestkou se skrývá citlivá mechanická kultivace pozemků a spolu s ní i hospodaření s vodou. No, a zasedmé minimální používání pesticidů. Protože jak říká vědec, pesticidy jsou jedy, které ničí vše živé. Ačkoli je používáme proto, abychom se zbavili škůdců, ničíme tím přírodní prostředí jako takové, a tím ubližujeme i sami sobě.

Více o péči o půdu a také o tom, jak hluboko do půdy sahá život, za jakých okolností půda umírá a do jaké míry se umí sama spasit, si poslechněte online.

Spustit audio

Související