Novinář Ivan Kytka: Nový světový řád? Odpovědnost za bezpečnostní osud Evropy by mohla po USA převzít Velká Británie

Mnichovská bezpečnostní konference a americké bouchnutí do stolu určené evropským spojencům. Americko-ruské jednání o ukončení války na Ukrajině v Rijádu bez účasti napadené Ukrajiny. Schůzka svolaná do Paříže v reakci na kroky Donalda Trumpa. Na události, které hýbou světovou diplomacií, reaguje rovněž vláda Spojeného království. A to možná mnohem intenzivněji, než kdyby stále byla členem EU.

Čtěte také

iROZHLAS

Evropa musí v NATO převzít větší roli. Zároveň má podle Starmera spolupracovat USA

„Premiér Keir Starmer a ministr obrany John Healey se teď chystají do Washingtonu k dvoustranným jednáním s prezidentem Donaldem Trumpem. Americké straně chtějí vysvětlit postoj Velké Británie k posledním americkým iniciativám, se kterými podobně jako její evropští partneři nesouhlasí,“ potvrzuje v pořadu Jak to vidí... novinář Ivan Kytka.

Dramatické jsou v Británii podle něj i komentáře o novém světovém řádu. „Když čtete noviny, máte pocit, jako bychom se probudili do jiného světa, který tady 80 let neexistoval. Jako by se geopolitické rozložení sil minulý týden zcela změnilo a my se ocitli ve zcela novém nevyzkoušeném světě, kde budeme muset společně hledat nové jistoty,“ pokračuje.

Na straně Ukrajiny

Předmětem chystaného jednání ve Spojených státech má být i účast britských ozbrojených složek na Ukrajině. Britská vláda je připravena ve spolupráci s hlavními evropskými spojenci vyslat na Ukrajinu na posílení případných mírových dohod kontingent 10 000 vojáků.

Čtěte také

iROZHLAS

Británie je ochotná poslat vojáky na Ukrajinu. ‚Bezpečí země znamená bezpečí v Evropě‘

„Ti by se měli střídat po čtyřech měsících. Celkem by tedy Británie vyčlenina 30tisícovou armádu ze svých už tak skromných limitovaných ozbrojených sil. Evropští vojáci by nedohlíželi na klid zbraní na linii doteku. Měli by být dislokováni na strategicky významných místech, jako jsou jaderné elektrárny nebo důležité železniční uzly.“

I přes aktuálně velmi napjaté vztahy se Spojenými státy ale chce Británie záruky. „Krytí pro britské vojáky by měly zajistit letouny rozmístěné na území hraničních států Severoatlantické aliance,“ vysvětluje Kytka.

Most mezi Washingtonem a Bruselem

I přes měnící se rozložení sil ve světě tak podle novináře sledujeme snahu Spojeného království zachovat z dosavadní spolupráce Severoatlantické aliance co nejvíce. „Je trochu uklidňují vidět, že Británie i po odchodu z EU cítí velkou politickou a bezpečnostní odpovědnost za budoucí dění v Evropě. Proto se Keir Starmer účastnil posledního summitu EU. Proto byl přes video přítomen schůzek v Paříži.“

„Britský kabinet nyní nežije ničím jiným, než jak vyvážit případný americký odchod z bezpečnostních záruk z Evropy a jak do jisté míry americkou účast nahradit, ale také zachovat. Británie chce zůstat v těsném a pokud možno co nejosobnějším kontaktu s Washingtonem a fungovat i přes přemety v americké zahraniční politice jako most mezi Amerikou a Evropou,“ uzavírá Ivan Kytka.