Novinářka Procházková: V Afghánistánu hrozí udávání. Stačí, že vás soused označí za špiona, a shrábne kořist
„Situace se v Kábulu mění každou hodinou. Ještě v neděli se zdálo, že existují nějaké evakuační seznamy a že lidé z těchto seznamů jsou kontaktováni, že je ještě možné se dostat k bráně, která vede na vojenskou část letiště. V pondělí je to problematičtější: panuje tam hysterie, panika. Na letiště se nahrnuli lidé, kteří zjistili, že civilní lety jsou pozastaveny. Obětí je zatím pět až osm. Někteří se věší na letadla, která startují,“ popisuje Petra Procházková z Deníku N.
Lidé se snaží uprchnout z afghánské metropole Kábulu, který už má podle svých vyjádření z většiny pod kontrolou hnutí Tálibán. To mimo jiné tvrdí, že ovládá všechna velká města v zemi. Někteří obyvatelé se ale nadvlády Tálibánu obávají, ze země se snaží uprchnout, to ale často není možné, vysvětluje novinářka Procházková:
Čtěte také
„Tálibán ovládá i hraniční přechody. Sám tvrdí, že nebude bránit lidem, aby ze země odjeli. Jenže okolní země svoje hranice zavřely, protože nevědí, co se bude dít, co se dá od Tálibánu čekat. Navíc se lidé bojí odcestovat z Kábulu, protože neví, co je čeká na cestách, které Tálibán kontroluje. Neví, na koho narazí.“
Tálibán tvrdí, že nikomu, kdo chce zemi opustit, neublíží. „Ale je známa řada případů, kdy tento slib nedodrželi. Moc cest, jak ze země odejít, není,“ upozorňuje novinářka, která v Afghánistánu žila a zastupuje sdružení Berkat, které tam pomáhá chudým ženám a dětem.
Sousedská závist
Jednou z možností, jak opustit Afghánistán, je odletět s diplomaty coby spolupracovník zahraničních pracovníků. Česká vláda je ale kritizována za to, že při stahování těchto lidí postupovala pomalu.
Čtěte také
„Dost ohroženi jsou teď někteří bývalí členové vlády. A hlavně ti, kteří spolupracovali se západními armádami. Nikoliv ti, kteří pracovali pro humanitární organizace, i když to nikdo nemůže říct s jistotou,“ přibližuje Procházková.
„A pak je tu udávání jako všude jinde na světě. Často tam může být majetková motivace. Protože ti, kteří pracovali pro cizince, měli samozřejmě vysoké platy a ty jim často sousedé záviděli. V případě zatčení to bývá tak, že část kořisti připadne tomu, kdo ho udal. Stačí říct, že někdo nebyl jen spolupracovníkem humanitární organizace, ale i špión. I takové případy jsou.“
V některých provinciích, které se nově dostaly pod vládu Tálibánu, se ovšem na první pohled neděje nic. Jinde už se mluví o tom, že se musí změnit pravidla společnosti. „Změny ještě můžeme čekat. Někde se Tálibán snaží novinářům ukázat, že život běží ve starých kolejích. Zatím je to v každé provincii jinak,“ uzavírá Procházková.
Jak bojeschopná byly afghánské vládní síly? Jaké jsou kořeny hodnot Tálibánu? A jak se rozdávaly českým spolupracovníkům prověrky?
Poslechněte si celý Speciál Věry Štechrové.
Související
-
Ondřej Konrád: Předvolební liknavost a afghánští tlumočníci
Z víkendového vyjádření ministra obrany Lubomíra Metnara (za ANO), že „evakuační lety budou probíhat v nejbližších několika dnech“, se během neděle stala v podstatě utopie.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
