Objevit zkamenělého prvohorního živočicha je vždycky fantastický zážitek, říká geolog Štěpán Rak
Geolog Štěpán Rak začal sbírat zkameněliny už jako pětiletý kluk. Ačkoliv získával vědomosti od našich největších odborníků, pro jeho další vývoj byly nejdůležitější četné dlouhé vycházky do terénu, sbírání a zkoumání zkamenělin, kterých našel desítky tisíc. Dlouho pracoval jako paleontolog Muzea Českého krasu v Berouně. Dnes pro děti i dospělé organizuje geologické vycházky na zajímavé lokality.
Pro Štěpána Raka bylo osudné, že se jeho rodiče přestěhovali do pražského Radotína, který je v těsné blízkosti několika známých nalezišť zkamenělin. Už ve školce během jednoho z výletů objevil svého prvního trilobita. Bylo mu pět let.
Z dětské vášně se postupně stalo odborné studium na Masarykově univerzitě v Brně. V roce 2020 na uiverzitě v Praze obhájil doktorskou práci a stal se doktorem přírodních věd. Jeho hlavním cílem je ale osvěta geologie jako takové.
Na gymnáziu v Brandýse nad Labem působil jako historicky první učitel geologie jako samostatného předmětu. Dlouho pracoval jako paleontolog a kurátor Muzea Českého krasu v Berouně. Především ale ví, kam zavést zájemce o geologii, aby dětem i dospělým co nejvíce přiblížil období pravěku a zprostředkoval jim radost z nalezení prvohorní zkameněliny. Míst, kde se dají dodnes volně v přírodě objevit, je stále mnoho. Stačí vědět, kam jít.
Vycházky plné adrenalinu a objevů
„Když klepnete do kamene, otevřete ho a opatrně z něj vyjmete trilobita, mušli nebo část pravěké rostliny, jste první člověkem, který ho po pěti stech milionech letech objevil. Je to fantastický pocit“, říká o své práci Štěpán Rak.
Tato zkamenělá životní energie je úžasné zachování života. Je nutné ale v kamenech umět číst jejich příběhy. Už v roce 1991 si Štěpán Rak začal vést své skalní deníky, kam si přesně zapisoval veškeré výpravy do terénu a poznemanával si nalezené zkameněliny. Bez geologického kladívka se do terénu sám nikdy nevydává. Ostatně geolog se musí umět v přírodě orientovat a z terénu přečíst mimo jiné i informaci, jestli vůbec má smysl v daném místě skálu a kameny zkoumat. Každý kámen pak pro něj má určitý příběh.
Ostatně různé kameny i drahokamy vznikaly každý svým jedinečným způsobem, a proto mají jiné složení, jinou energii i vlastnosti. Někteří citliví lidé tyto jemné nuance velmi dobře vnímají, v každém případě kameny jako takové a jejich vznik je přímo spojen s naší dávnou historií a prozrazují mimo jiné i podnebí, které tu na našem území kdysi bylo. Objevit zkamenělého prvohorního živočicha nebo část rostliny, která v daném místě existovala například před 400 – 500 miliony lety, je neuvěřitelný zážitek.
Štěpán Rak předává své nadšení dětem i dospělým
Své geologické vycházky pro školy a zájemce o geologii rád plánuje po zajímavých místech a naučí každého zacházet se speciálním geologickým kladívkem.
Právě ve Středočeském kraji máme ke geologickým vycházkám jedinečné možnosti. Celý přibližně 100 km dlouhý pás Barrandienu mezi Brandýsem nad Labem, Prahou a Plzní, je geologicky a paleontologicky jedno z nejbohatších lokalit období starších prvohor v Evropě. Pro Štěpána Raka je to doslova nevyčerpatelná pokladnice zkamenělých pokladů.
Mnozí si tak díky Štěpánu Rakovi splní svůj dětský sen a v kameni pod jeho vedením objeví svého prvního trilobita. Ostatně to je jeho životní cíl - předávat kouzlo zkamenělého světa, které je kolem nás.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
