Obnovu holin po kůrovci komplikuje i velké množství drobných vlastníků lesů. Přirozenou obnovu na tak velkých plochách zkouší lesníci v praxi poprvé

27. únor 2024

Kůrovcová kalamita a sucho poznamenaly v uplynulých letech lesy v Česku více než v jakékoli jiné evropské zemi. Zdejší lesy dokonce jako celek začaly v roce 2018 uvolňovat více oxidu uhličitého, než ho zvládaly pohltit. A to kvůli masivní těžbě a využití získaného dřeva například jako paliva.

Kateřina Prušová, odborná lesní hospodářka z Pacovska

Spousta vlastníků se o svůj les postarala. Jsou ale i takoví, kteří ani nevědí, kde přesně les vlastní. „Najali si na to firmu. Firma pracovala tak, jak měla. Mnohdy ti vlastníci nedostali ani adekvátní peníze za to vytěžené dřevo. Takže bohužel většinou ten největší nepořádek v těch lesích zůstal po těch drancujících firmách, které s kalamitou přišly. A naštěstí s ustupující kalamitou doufáme, že odcházejí. Někteří odcházejí, někteří krachují,“ říká odborná lesní hospodářka z Pacovska Kateřina Prušová.

Mnoho vlastníků a chybějící hranice

Lesy často vlastní mnoho drobných vlastníků a to komplikuje obnovu velkých lesních holin po těžbě. „Kolikrát to jsou nudličky a už jenom identifikovat ten svůj proužek je často poměrně problematické, pokud člověk nechce zaplatit desetitisíce za geodeta. A pak je problém, aby tu hranici vůbec uznal soused, tak jejich obnova je opravdu složitá,“ pokračuje Kateřina Prušová.

Protože jsou holiny rozsáhlé, spousta dřevin na nich ani nedokáže růst. To je příležitost pro pionýrské, případně i přípravné dřeviny. „A troufnu si říct, že spousta takových těch obyčejných praktických lesníků, jako jsem já, s tím neumí úplně pracovat, protože je to pro nás nová situace. Veškeré tyto principy sice jsou popsané, ale nemáme to osahané a všechno je ve vědeckých plenkách. Protože když něco nepotřebujete, tak se to neučíte a pak to zkoušíte. A nejhorší na tom je, že vlastně výsledky naší práce ani neuvidíme,“ zamýšlí se odborná lesní hospodářka.

autoři: Hela Dvořáková , hoch
Spustit audio