Očkování dětí? Chceme-li zamezit cirkulaci viru, připravme se na to, upozorňuje světoznámý vakcinolog

„V tuhle chvíli je naše vakcína už ve druhé fázi klinických testů a data vypadají velmi dobře,“ prozrazuje Radiožurnálu Rino Rappuoli, světoznámý italský vědec, který se vakcínami zabývá 40 let.

Podle něj je nutné vyvíjet stále více očkovacích látek, tak aby mohly reagovat na nové mutace koronaviru. „Plánujeme, že vyvineme druhou generací vakcín proti koronaviru jak na bázi proteinu, tak na bázi nukleových kyselin (RNA). Naše vakcíny budou jistě velmi dobrou alternativou k vakcínám ostatních společností,“ soudí.

Na jedné z vakcín firma GSK pracuje i s kanadskou společností Medicago. Kanaďané používají pouze koronavirový protein, který nechávají vyrobit buňkami listů rostliny zvané Nicotiana benthamiana. Jde o blízkého příbuzného tabáku. Hotové proteiny pak používají přímo ve vakcíně. 

Pandemie RNA vakcínám pomohla

Naopak vakcíny na bázi nukleových kyselin, tedy RNA vakcíny, spoléhají na to, že si koronavirové proteiny, na nichž se má tělo vycvičit proti případné nákaze, lidské buňky vyrobí samy. Tyto vakcíny jsou světovou novinkou, mají je společnosti Moderna a Pfizer. Bez pandemie by prý ale nikdy nebyly tak rychle schválené.

Čtěte také

iROZHLAS

Třetí dávka už za rok? ‚Pro dlouhotrvající imunitu bude třeba,‘ míní světoznámý vakcinolog

„RNA vakcíny byly v klinických testech na jiná onemocnění, bez pandemie koronaviru by nebyly schváleny dalších možná pět nebo deset let. Protože prostě ještě nebyly úplně připravené. Ale kvůli naléhavosti pandemie je pochopitelně lepší mít vakcínu, kterou skladujete při 80 stupních pod nulou, než nemít nic. To je jasné,“ soudí Rappuoli.

Navíc se ukázalo, že RNA vakcíny jsou bezpečné a fungují velmi dobře. I u nich prý ale bude nutné dát lidem alespoň o jednu dávku víc, než s kolika se nyní počítá. „Podle mě je také velmi důležité, že v určitý čas budeme muset dát lidem posilující dávku, takzvaný booster. Pokud chcete mít dlouhotrvající imunitu, budete potřebovat booster, třetí dávku. Možná už za rok po prvním očkování.“

Očkování dětí zřejmě přijde

Přeočkování každý rok snad nebude nutné, s vakcinací dětí bychom ale počítat měli. „Důvodů, proč dosud děti nebyly zařazeny do klinických studií, je mnoho. Zaprvé při vývoji jakékoli vakcíny nebo i léku testujete přípravek nejdřív na dospělých, až teprve poté na dětech,“ vysvětluje Rappuoli.

„V tomto konkrétním případě vakcínu potřebují hlavně nejrizikovější skupiny obyvatel, tedy ti nejstarší – osmdesátníci a výš, u nichž je smrtnost extrémně vysoká. Naopak u dětí není skoro žádná, takže dává smysl začít právě u rizikové skupiny obyvatel. Pokud ale virus zůstane v populaci přítomen, měli bychom se připravit i na očkování dětí, abychom zamezili cirkulaci viru.“

Studie prověřující bezpečnost a účinnost vakcín u dětí už firmy provádějí. Právě v souvislosti s dětmi se také mluví o tom, že by v budoucnu mohlo být očkování zcela bezbolestné – jehly a stříkačky by vystřídaly spreje, prášky nebo kapky do úst.

Rino Rappuoli

Doktor Rino Rappuoli je šéfem vývoje vakcín v britské farmaceutické společnosti GlaxoSmithKline (GSK) a zároveň profesorem zabývajícím se vývojem vakcín na Imperial College v Londýně. Žije v italské Sieně, na tamější univerzitě získal i doktorský titul v přírodních vědách. Je členem britské Královské společnosti, americké Národní akademie věd a Evropské organizace pro molekulární biologii. Získal řadu mezinárodních ocenění, publikoval nejméně 700 prací v recenzovaných vědeckých časopisech. Zasloužil se o rozvoj nových vědecký směrů jako třeba buněčná mikrobiologie nebo reverzní vakcinologie.