Odpustit, ale nezapomenout, zní v bývalém překladišti otroků
Co má společného malý ostrůvek Gorée u pobřeží afrického Senegalu a středočeský Terezín? Obě místa jsou spojena s temnými kapitolami lidských dějin. Zatímco Terezín o zapsání na seznam památek UNESCO stále jen usiluje, ostrov Gorée byl zařazen mezi klíčové světové památky už před více než třiceti lety. Jako památník otroctví.
Trajekt se blíží do přístavu. Kromě místních obyvatel přiváží i skupinky turistů – převážně Afroameričanů, kteří sem přicházejí hledat své kořeny. Je pravděpodobné, že někdo z jejich předků opustil černý kontinent právě touto pomyslnou branou.
Nevelký ostrov o rozloze necelých 20 hektarů byl centrem obchodu s lidmi. Ten zde kvetl po 300 let, a to bez ohledu na to, jestli ostrov zrovna drželi Portugalci, Holanďané, Britové, nebo Francouzi.
„Tohle je brána, odkud nebylo návratu. Tudy se nastupovalo do lodí,“ ukazuje mi průvodce Mohammed místo, kde se lidé nedobrovolně loučili s rodným kontinentem. „Byli k sobě vždy po dvou spoutáni řetězy na rukách a na nohách. Na krku měl každý cedulku s číslem. Své jméno nechali tady na ostrově.“
Cestu přežili jen ti nejsilnější
Ostrůvek si dodnes zachoval starobylou tvář. Úzké uličky vedou příchozí k patrovým domům na pobřeží. Tady se nacházela překladiště lidí. Tady čekali muži i ženy na několikaměsíční cestu do Nového světa, kam přicestovali jako otroci.
„Na tomto místě všechno začínalo. Nejprve všechny zvážili. Každý muž musel vážit nejméně šedesát kilo. Kdo tento limit nesplňoval, toho nejdříve vykrmili,“ říká průvodce.
Cesta byla dlouhá a náročná. Přežili jen ti nejsilnější. Až čtvrtina lidí zemřela po cestě. Důkazem cynismu otrokářů jsou velké domy připomínající svým půdorysem lodě, které jsou rozesety po ostrově. Tady si nanečisto zkoušeli, kolik lidí mohou do korábu napěchovat.
Součást historie celého lidského rodu
„Tento žlutý dům připomíná svým půdorysem loď. Stejně jako tehdejší loď je 30 metrů dlouhý a osm metrů široký. Měl pojmout 500 lidí. Úmrtnost však byla tak vysoká, že do každé lodi nacpali šest set sedm set osob,“ říká průvodce.
Celý ostrůvek Gorée, vzdálený jen dva kilometry plavby od Dakaru, je dnes památníkem otrokářství. Sídlem stejnojmenného muzea. Jeho kurátor Eloi Coly vysvětluje, proč je každoročně cílem mnoha turistů z celého světa.
„Je to součást historie nejenom Afričanů, Evropanů a Američanů, ale celého lidského rodu. Jde o to, abychom odpustili, ale nezapomněli,“ uzavírá.
Zvětšit mapu: ostrov Gorée kdysi sloužil jako překladiště otroků
