Tokio 2020. Olympijský zápisník Davida Jakše
Bez diváků na olympiádě trpí i Fukušima. Peníze měly přispět na návrat lidí domů
Mělo se o ní na olympiádě mluvit mnohem více a měla být symbolem obnovy a nezlomnosti lidského ducha. V Tokiu ale nejsou diváci, je tam i mnohem méně oficiálních hostů, a proto její hlas nezní tak silně. Její příběh ale stejně úplně nezapadl – mluvíme o japonském městě Fukušima, které před deseti lety postihla jedna z nejhorších katastrof v moderních dějinách Japonska.
Olympiáda měla pomoct
„Tsunami byla na některým místech vysoká bezmála čtyřicet metrů. Voda smetla tisíce lidí, kteří si mysleli, že se zachrání na střechách vysokých domů. Japonci nikdy nepoznali silnější zemětřesení,“ vzpomíná kurátor muzea ve Fukušimě, pan Tadasuke Tsukuba.
Čtěte také
Mořská voda otřesy poškodila reaktor v elektrárně ve Fukušimě a radiace donutila odejít desetitisíce lidí mimo svou prefekturu. A právě tokijská olympiáda měla urychlit jejich návrat domů.
„Japonsko je bohatá země, ale finanční pomoc ze světa by návrat k normálu výrazně urychlila. Tomu mohla olympiáda hodně pomoct. I proto je Fukušima jedním z olympijských měst,“ vysvětluje fotograf, pan Katsuhiro Noguči.
Vyprávět konkrétní příběhy
Japonci chtěli s příběhy jednotlivých měst a vesnic v zasažených provinciích seznámit miliony lidí, které měly dorazit na olympiádu. Sami Japonci jsou přitom velmi štědrými donátory při poskytování humanitární pomoci v zemích jihovýchodní Asie. Proto dobře vědí, že vyprávět konkrétní příběhy je v podobných akcích nejúčinnější.
„O to více musíme oslovit domácí, japonské obyvatelstvo. Turisticky více zpropagovat zasažené provincie Fukušima, Iwate a Miagi. A na trhu zvýhodnit jejich zemědělské produkty i místní výrobky,“ plánuje státní úředník Sasaki Atsuši.
Bez diváků chybí peníze
Z dočasných příbytků pro lidi, kterým často tsunami vzala úplně všechno, je například vyrobena olympijská pochodeň. Peníze ze vstupného, z prodeje olympijských suvenýrů nebo charitativních akcí během olympiády teď všem, kdo pomáhají Fukušimě, budou chybět.
A velké červené mínus v rozpočtovém deníku olympiády znamená, že i návrat lidí zpátky domů bude na východním pobřeží ostrova Honšú ještě chvíli trvat.
Související
-
Olympijský rok plavce Arnošta Petráčka
Z paralympiády v Riu si plavec Arnošt Petráček přivezl zlato. Teď má před sebou další výzvu – úspěch zopakovat na hrách v japonském Tokiu.
-
Olympijský rok oštěpařky Nikoly Ogrodníkové
Mistrovství světa v Dauhá Nikole Ogrodníkové nevyšlo a o to větší motivaci má teď česká oštěpařka pro olympiádu Tokiu.
-
Olympiáda živě z Tokia! Na Radiožurnálu Sport se dozvíte všechno podstatné jako první
Sportovní vrchol tohoto roku začíná 23. července a končí 8. srpna. Radiožurnál Sport vám jako jediné rádio v Česku přinese ty nejdůležitější olympijské momenty živě!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
