Omezení už stejně moc nemáme. Nespěchejme s rozvolněním a proočkujme rizikové skupiny, radí viroložka Tachezy
Mělo by Česko zrušit plošná opatření proti šíření koronaviru, budou-li trvat příznivé epidemické podmínky? Touto cestou se vydala Velká Británie, kde je plně proočkováno 57 procent osob, aspoň jednu dávku má 70 procent. V Česku je to 45 a 53 procent. „Ještě nejsme v situaci Británie. A čísla jasně říkají, že nákaza je teď mezi nevakcinovanými nebo částečně vakcinovanými,“ varuje viroložka Ruth Tachezy. Biochemik Zdeněk Hostomský považuje postup Británie za inspirativní.
„Naše proočkovanost je nižší, ale prošli jsme velkou vlnou infekce a nakažených bylo také několik milionů, ty můžeme přičíst k očkovaným. Takže populační imunita je u nás relativně vysoká,“ připomíná Hostomský, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd.
Čtěte také
Tachezy, vedoucí Katedry genetiky a mikrobiologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, kontruje, že v Británii nehraje roli jen proočkovanost, ale osobní zodpovědnost lidí:
„Ti se chovají daleko opatrněji. Možná ani nedodržují všechna rozvolnění, která jim premiér Boris Johnson umožnil. Pokyny vlády také znějí jinak, stále doporučují na určitých místech některá opatření.“
Já bych ale na větší proočkovanost nečekal. Texas a Mississippi už se otevřely a ukázalo se, že epidemie postupně klesala.
Zdeněk Hostomský
Hostomský uznává, že Británie dělá velkou službu světu, protože jde o riskantní experiment.
„Může se stát, že to skutečně nevyjde a nemocnice se tam začnou plnit. Já bych ale na větší proočkovanost nečekal. Texas a Mississippi už se otevřely a ukázalo se, že epidemie postupně klesala.“
Viroložka souhlasí, že počty těch, kteří v Česku nemoc prodělali, celkovou imunitu ovlivňují. „Problém s takzvanou kolektivní imunitou ale je, že řada lidí se infikuje a nevytvoří si paměťovou stopu. Bezpříznakoví nakažení mohou nemoc zlikvidovat na úrovni přirozené imunity a tudíž ani nejsou chráněni proti reinfekci.“
Problém s takzvanou kolektivní imunitou ale je, že řada lidí se infikuje a nevytvoří si paměťovou stopu.
Ruth Tachezy
Biochemik, který rozvolňování podporuje, má ovšem sám seznam důvodů, proč s tím ještě vyčkat. „Jde spíš o vůli vlády nebo společnosti, jestli to chce skončit, nebo ne. V rizikových skupinách máme ještě 20 procent těch, kteří se naočkovat nedali. Veškerá péče včetně pobídek by se měla věnovat jim.“
Čtěte také
„Ale už teď u nás lidé nedodržují opatření, jak by měli, a přesto nečelíme velké epidemii,“ říká druhým dechem.
„Lidé by se měli k očkování přesvědčovat, ale není férové tvrdit, že my zodpovědní se musíme teď omezovat jen kvůli těm v uvozovkách nezodpovědným,“ věří Zdeněk Hostomský.
Viroložka zdůrazňuje roli ještě větší dostupnosti vakcín. „Mobilní očkovací centra a očkování u praktických lékařů to může spravit. Do proočkování větší části rizikové populace bych nic neuspěchávala. Ostatně my těch opatření taky už moc nemáme, lidé jsou naprosto minimálně omezováni,“ tvrdí Ruth Tachezy.
Poslechněte si celou debatu obou vědců. Moderuje Lukáš Matoška.
Související
-
Británie rozvolnila a křivka nakažených klesá? Po návratu z dovolené a do škol se to ale může změnit
Na základě čeho bilance nakažených v Británii klesá? A může trend vydržet? Na to není podle německého deníku Der Tagesspiegel jednoduchá odpověď.
-
Velká Británie ruší opatření. Obyvatelé je chtějí dál dodržovat a nosit roušky, říká sociolog Štětka
Rušení většiny protipandemických opatření se týká pouze Anglie, ostatní části Spojeného království si restrikce organizují po svém.
-
Prymula: Nechceme jít cestou Británie. Pustit všechna opatření znamená mít velkou vnitřní kázeň
„Účinnost úplného očkování proti delta variantě je, ačkoliv mírně klesla. U závažných průběhů je přes 80 procent. Problém je účinnost po jedné dávce – kolem 30 procent.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
