Ondřej Houska: Naučí se Česko srozumitelně vysvětlovat v Bruselu, co vlastně chce?
Loňské české předsednictví Evropské unie bylo úspěšné a vzbudilo naděje, že tato zkušenost pomůže změnit způsob, jakým Česko v rámci unie vystupuje. Češi mají dlouhodobě pověst země, které není příliš rozumět. Často křičí, že se jim něco nelíbí, ale nejsou příliš schopní vysvětlit, co konkrétně. A co tedy navrhují jiného, když se s něčím nejsou spokojení – v unii je normální být proti, není to sbor kývačů. Normální ale není neumět vysvětlit důvody a nepřijít s alternativou.
Během předsednictví se česká vláda a státní správa chovala jinak. Předkládala varianty různých opatření, hledala konsensus a kompromis. Ale uplynulo jen pár týdnů a jsme tam, kde jsme byli, jak ukazuje vývoj ohledně normy Euro 7.
Čtěte také
Jde o návrh přísnějších emisních standardů pro auta, který předložila Evropská komise. České ministerstvo dopravy reagovalo apokalyptickou rétorikou o vážném ohrožení automobilového průmyslu nejen v Česku, ale v celé Evropě.
Třeba to je pravda – ale česká argumentace by byla věrohodnější, kdyby vláda předložila nějakou dopadovou studii, tedy analýzu toho, jak konkrétně návrh na normu Euro 7 všechny ty dramatické dopady způsobí. Nic takového ovšem v ruce nemáme – ale o to víc křičíme. Není potřeba zdůrazňovat, že nám to na důvěryhodnosti nepřidává.
Čtěte také
Návrh Evropské komise je podle všeho opravdu příliš přísný a v některých částech dost možná neuskutečnitelný. Česko by si ale lépe posloužilo, kdyby mělo zmíněná data, o která by tuto argumentaci opřelo. A na jejich základě hledalo mezi ostatními státy Evropské unie spojence, s nimiž by prosadilo zásadní přepracování tohoto návrhu.
Čtěte také
Je příznačné, že když Česko svolalo schůzku celkem 10 zemí, u kterých se dal čekat podobný postoj, jako je ten český, část z nich se ohradila s tím, že se chce vyhnout „extrémním pozicím,“ rozuměj těm českým, jak vyplývá ze zápisu o schůzce, který mají k dispozici Hospodářské noviny.
Je prostě jasné, že vláda zašla příliš daleko – místo aby trpělivě argumentovala a budovala konsensus, dala se cestou radikálního odporu. Ale pro ten spojence nesežene.
Vlastní neschopnost situaci analyzovat
Jestli se Česko nevzpamatuje, zase budeme svědky smutného příběhu, kterak nás údajně zlý Brusel a ostatní země unie zválcovaly.
Jenže ono platí, že když už je Česko někdy ohledně nějakého návrhu v unii přehlasováno, což se stává jen výjimečně, důvodem nebývá zlá vůle ostatních, ale naše vlastní neschopnost situaci analyzovat, spočítat si, co je reálně možné, a předložit pro to pádné argumenty.
Autor je komentátor Hospodářských novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
